Výzkumná skupina nádorové farmakologie odhalila „Achillovu patu“ rakoviny plic odolné vůči moderním lékům

Vědečtí pracovníci Výzkumné skupiny nádorové farmakologie z Farmaceutické fakulty UK ve spolupráci s odborníky ze švédského Karolinska Institutet a tuzemského Centra biomedicinského výzkumu dosáhli významného úspěchu. Výsledky jejich práce byly publikovány v prestižním odborném časopise Cell Communication and Signaling (IF 8,9; AIS 2,031).

Moderní cílené léky dokáží účinně léčit mnoho pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic tím, že blokují protein EGFR, který podporuje růst nádorových buněk. Nádory si však často postupně vytvoří schopnost léčbu obejít, což vede k návratu onemocnění.

Tým vědců zjistil, že pro nádorové buňky odolné vůči lékům cíleným na EGFR jsou klíčové změny v komunikaci s okolním prostředím, označovaném jako extracelulární matrix – sítí bohaté na bílkoviny, která obklopuje a mechanicky podporuje rakovinné buňky v tkáních. Pozoruhodné je, že tento mechanismus byl nalezen u buněk rezistentních vůči všem generacím EGFR-cílených léčiv, které se v současnosti používají v klinické praxi.

Výsledky naznačují, že komunikace s extracelulární matrix může představovat společnou „Achillovu patu“ lékově rezistentních nádorů plic. Přestože si nádorové buňky mohou vytvářet různé způsoby, jak uniknout účinku EGFR-cílené léčby, zdá se, že sdílejí silnou závislost na interakcích se svým okolím, které jim pomáhá přežívat a šířit se.

Tento objev otevírá možnost vývoje nových kombinačních léčebných přístupů zaměřených současně na EGFR i na tento společný mechanismus rezistence. Taková strategie by v budoucnu mohla pomoci překonat odolnost vůči více EGFR-cíleným lékům najednou a významně prodloužit dobu, po kterou pacienti z léčby profitují.

Text: Výzkumná skupina nádorové farmakologie, Farmaceutická fakulta UK
Foto a grafika: RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D.