Poslanci Starostů pokračují v ostré kritice vládního návrhu na rozvolnění rozpočtových pravidel. Ten považují za podfuk na české občany a přímý útok na zdraví veřejných financí. Hnutí také kritizuje restriktivní změny v zákoně o podpoře bydlení, které znemožní pomoc tisícům seniorů, samoživitelek nebo pracujícím rodinám. U změny Ústavy budou Starostové aktivně navrhovat takové úpravy, které posílí pojistky nezávislosti nejen veřejnoprávních médií, ale například i Ústavního soudu.
Návrhy ministryně financí Aleny Schillerové na rozvolnění pravidel považují zástupci hnutí za rozpočtový podfuk. Jde o snahu maskovat skutečný dluh, který nebude vidět v oficiálním schodku, což znemožní efektivní parlamentní i veřejnou kontrolu.
„Návrh na tzv. únikovou doložku pro strategickou infrastrukturu bez finančního limitu je de facto bianco šekem na neomezené výdaje. V rozpočtu tak vzniká černá díra, kde se pod záminkou investic mohou ztrácet miliardy bez kontroly. Je to jako přelepit si v autě kontrolku oleje páskou – motor se stejně zadře, jen o tom nebudete vědět do chvíle, než auto na dálnici zastaví. A přesně to dělá vláda s naší ekonomikou,“ varoval poslanec Starostů Jan Papajanovský a dodal, že jsou Starostové připraveni obrátit se stížností na Ústavní soud.
Kritika směřuje i k omezení monitoringu Maastrichtských kritérií, což poslanci vnímají jako ideologický boj poškozující české firmy a exportéry. Podle aktuálních prognóz hrozí Česku překročení 3% limitu deficitu a následná procedura při nadměrném schodku ze strany EU.
Poslankyně Lucie Sedmihradská upozornila na netransparentní proces, kdy zásadní změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti předložila ministryně Schillerová až na samém konci druhého čtení formou svých pozměňovacích návrhů, čímž zcela úmyslně obešla odbornou debatu. „Vládní plán vyvést investice mimo rozpočtový rámec by zafungoval skvěle, pokud by se Česko nacházelo v hluboké hospodářské recesi s vysokou nezaměstnaností. V současné ekonomické situaci ale studie ukazují, že účinnost takového fiskálního stimulu bude velmi nízká. Místo slibovaného hospodářského zázraku povede tento krok spíše ke zdražování, vyšší inflaci a k razantnímu skoku celkového zadlužení, které by mohlo rychle narazit na zákonnou dluhovou brzdu,” řekla k vládnímu plánu Sedmihradská.
Česko také zůstává outsiderem ve způsobu tvorby veřejných rozpočtů. „Potřebujeme skutečné výkonové rozpočtování a pravidelné revize výdajů, které by mohly přinést úspory až 100 miliard korun ročně. Namísto ad hoc únikových doložek musí vláda předložit reformy, které omezí bobtnající mandatorní výdaje, jež dnes tvoří 95 % všech výdajů,“ dodala Sedmihradská.
Místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková zdůraznila, že u tisků souvisejících s posunutím termínu digitalizace některých sociálních dávek hnutí neblokovalo jejich zrychlené projednání. Kritika Starostů ale míří na zákon o podpoře bydlení, který vládní koalice zásadním způsobem přepracovala. „Hnutí ANO se tváří jako ochránce seniorů, samoživitelek nebo sociálně slabých rodin, ale v zákoně o podpoře bydlení nastavilo lidem tak přísné limity, že ze systému vypadne drtivá většina lidí, kterým měla být pomoc s hledáním dostupného bydlení určena. Příkladem jsou třeba osamělí důchodci s minimální penzí, samoživitelky s příjmem nad 12 880 Kč nebo pracující rodiny,“ kritizovala koaliční úpravy zákona Pivoňka Vaňková.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu Barbora Urbanová společně s předsedou hnutí Vítem Rakušanem připojili za hnutí svůj podpis k pozměňovacímu návrhu na změnu Ústavy, který zavádí pomyslný bezpečnostní zámek pro nezávislost veřejnoprávních médií.
„Podstatou stability, o kterou tento návrh usiluje, není zakonzervování současného stavu, ale vytvoření prostředí, kde se pravidla nemění s každými volbami. Vyvedení médií veřejné služby z režimu, kdy o nich rozhoduje prostá sněmovní většina, je zásadním krokem k jejich nezávislosti na aktuální politické moci a k jejich pevnějšímu zakotvení v demokratickém ústavním systému,”vysvětlila Urbanová.
Poslanec Karel Dvořák zároveň předložil vlastní návrh, který má rozšířit okruh zákonů vyžadujících povinný souhlas obou komor Parlamentu o zákon o Ústavním soudu a zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu. Od těchto změn si Starostové slibují posílení stability a nezávislosti těchto institucí tak, aby se zabránilo případným účelovým zásahům do jejich fungování ze strany momentální prosté většiny v Poslanecké sněmovně.