Vyšla česko-rakouská kuchařka našich prababiček. Je výsledkem projektu Kulinářské dědictví
Sachrův dort, vídeňský řízek, jablečný štrúdl či císařský trhanec. To je jen malý výčet rakouských pochoutek, které se natrvalo zabydlely v českých kuchyních.
Neméně stejné popularitě se naopak v Rakousku těší české a moravské koláče a kynuté buchty. Právě to, jak oba sousední státy vzájemně obohatily své kuchyně, mapuje projekt společného kulinářského dědictví. Zaměřuje se na kulturu stravování v Čechách, na Moravě a ve Vídni v období 1750-1918. Tedy v letech, kdy v zámožných vídeňských domácnostech vařily šikovné jihočeské a jihomoravské kuchařky, které si zajímavé recepty z „panských“ stolů odnášely zpět do selských kuchyní českého a moravského venkova. Do projektu se kromě Jihočeského kraje zapojilo i Jihomoravské muzeum ve Znojmě, univerzita v Salzburgu a Rakouské muzeum společnosti a hospodářství ve Vídni. Jedním z jeho výstupů je soupis receptů, které jsou zájemcům k dispozici na tomto odkazu.
„Společná kuchařka, která je jedním z výstupů projektu, představuje tradiční lidové recepty z jihočeského a jihomoravského regionu, z nichž mnohé se staly nedílnou součástí kuchyně vídeňských domácností. Zároveň obsahuje jídla, která jsou na venkově obvykle spjata s nějakým svátkem. Kdo by neznal masopustní koláče, svatomartinské rohlíčky nebo třeba velikonoční mazance,“ připomněl s úsměvem náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro kulturu Pavel Hroch s tím, že právě tato tradiční moučná jídla, jako jsou buchty a koláče, ovlivnila kuchyni hlavního města monarchie nejvíce. Městské prostředí naopak lidovou kuchyni obohatilo o jemné pečivo, které mohou např. reprezentovat tolik oblíbené vanilkové rohlíčky, patřící k "povinné" výbavě našich Vánoc.
Projekt společného kulinářského dědictví chce zachovat cenné historické dokumenty o společných kořenech stravování i pro budoucí generace. Projektoví partneři proto společně zkoumali a digitálně archivovali historické dokumenty o stravování v letech 1750-1918 v Čechách, na Moravě či ve Vídni a prováděli rešerše pramenů historického vývoje vídeňských a českomoravských kuchyní. Historici a etnologové bádali v knihovnách a archivech příslušných kulturních oblastí. Partneři ve Znojmě a Jindřichově Hradci zkoumali a zpracovávali dokumenty z česko-moravské perspektivy, zatímco partneři na rakouské straně se zabývali výzkumem pramenů a zpracováním vídeňské kuchyně.
Výstavy v rámci projektu Kulinářské dědictví:
Přeshraniční projekt Kulinářské dědictví / Kulinarisches Erbe ATCZ288 je financován z programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Rakousko-Česká republika.
