VZP ČR je připravena zvládnout nejnovější výzvy českého zdravotnictví

Zdravotní pojišťovny v posledních letech pravidelně končí s defi-citním hospodařením. Jak se v tomto ohledu daří VZP?

Zdravotní pojišťovny v posled-ních letech opravdu končí v čer-vených číslech. VZP se tato situa-ce týká až od roku 2023. V našem případě tedy nejde o žádné drama, schodky pokrýváme z vlastních re-zerv. Na druhou stranu je třeba říct, že tento trend není ani ve střed-nědobém horizontu udržitelný. Při současném tempu mohou náklady na zdravotní péči v příštích letech růst o desítky procent. Bez systé-mových změn to zdravotnictví, tedy ani pojišťovny, nemůže zvládnout.

Kdy to tedy začne pociťovat pacient?

Za VZP ČR mohu jednoznačně garantovat, že nepřipustíme, aby se stávající situace klientů jakko-li dotkla. Stále pracujeme na tom, aby měli péči dostupnou a v co nejvyšší možné kvalitě. I přes výše popsané jsme jako Česko na špici v přístupu pacientů k nejdražším lé-kům, které se na trhu objeví. A VZP v tomto sehrává významnou roli. Stejný princip uplatňujeme i k na-šim smluvním partnerům. Plníme všechny své závazky, včetně bo-nifikačních programů.

Co je tedy třeba udělat, abyste takový stav udrželi do budoucna?

Těch změn bude muset být celá řada. VZP první krok udělala už v roce 2023, kdy do debaty o pla-tech zdravotníků připojila téma transformace lůžkové péče. Dlou-hodobě nevyužívaná lůžka odčer-pávají systému kapacity personál-ní i finanční. Jejich poměr roste v souvislosti s demografickým vý-vojem i technologickými pokroky v medicíně. Skutečně se nám už podařilo stovky akutních lůžek transformovat, a přestože jsme zatím nedosáhli stoprocentního výsledku, otevřeli jsme tím deba-tu se všemi relevantními partnery.

Schodky v hospodaření pokrýváme z vlastních rezerv, tento trend ale není ani ve střednědobém horizontu udržitelný.

Jak chcete reálně dosáhnout udržitelnosti, o které mluvíte?

Soustředit se musíme na řadu opatření, my jsme proto letos ak-tualizovali celou strategii dalšího směřování pojišťovny. Aktuálně máme na stole návrh, který před-ložíme orgánům společnosti s cí-lem do konce roku 2025 schválit novou Strategii VZP ČR.

A jaké by měly být ty změny, v čem je ta strategie jiná než stávající?

Zásadní strategický cíl se ne-mění. Tím je dostupná, kvalitní, udržitelná a bezpečná zdravotní péče pro všechny klienty. Mění se dílčí cíle a konkrétní procesy, které nás k nim dovedou. Chce-me posilovat prevenci, soustředit se na efektivní a udržitelné finan-cování, klientský přístup, posílení role pacienta a v neposlední řadě digitalizaci VZP.

To, co říkáte, je hodně obecné. Jak dalece máte tato témata rozpracována?

Novou strategií chceme naplnit záměry, které jsme prezentova-li v několika posledních letech. Konkrétně například chceme od placení za objem vykáza-né léčby přejít k modelu kon-traktace péče přinášející bene-fit pro pacienta, platit za jeho efektivní léčení. Chceme posílit roli i zodpovědnost samotného pacienta, a to prostřednictvím preventivních programů. Kon-krétní implementační část stra-tegie ale může být dopracována až po schválení konceptu orgány společnosti.

O těchto tématech se mluví celou řadu let, proč zrovna teď nastala doba ke změně?

Už samo prohlubující se saldo mezi příjmy a výdaji musí být silným impulzem ke změně. Berme to ale tak, že s výzvou přichází i příleži-tost. Pomoci může zahájený pro-ces elektronizace zdravotnictví. Intenzivně analyzujeme možnost využití moderních technologických nástrojů jako AI či telemedicíny. Naší ambicí je naplnit již tolikrát deklarovanou snahu VZP stát se průvodcem pacienta zdravotnic-kým systémem.

Jak do toho vstupuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění s celou řadou novinek?

Ta je samozřejmě nedílnou sou-částí všech avizovaných kroků. Novela je z pohledu zdravotní pojiš-ťovny skutečně velmi komplexní. Ukládá nám například vznik fon-du obecně prospěšných činností s možností podílet se na financo-vání vzdělávání, zpracování dat či veřejného zdraví. Počítá naopak se zrušením fondu rezervního, čímž dojde k uvolnění dnes zmrazených prostředků. Úprava dále navyšuje financování prevence, umožňuje nasmlouvání přeshraniční péče atd. Opatření vyžadují naši detailní přípravu, nastavení zcela nových procesů a také zajištění souvi-sejících organizačních změn ve VZP. Zároveň jsou velkou šancí pro realizaci kroků k lepší efekti-vitě celého systému.

Budeme posilovat prevenci, soustředit se na efektivní a udržitelné financování, klientský přístup, posílení role pacienta a v neposlední řadě digitalizaci VZP.

Zmiňujete navýšení prostřed-ků do fondu prevence, proč je to důležité?

Debata o přínosech prevence je v posledních letech velmi inten-zivní. Účinná prevence předchá-zí vzniku řadě závažných chorob, podstatná je i pro včasné odhalení jejich raného stadia. Chrání zdra-ví každého jednotlivce a zároveň šetří vysoké náklady na léčbu roz-vinutých onemocnění. S trochou nadsázky si troufnu říct, že účinná prevence je jedním ze základních kamenů dlouhodobé udržitelnosti českého zdravotnictví. Ve spojení s elektronizací, správnou organi-zací péče o klienty a využitím mo-derních technologií je to cesta, po které chceme jít.

VZP otevírá cestu k moderní léčbě i mimo velká centra

Pacienti s rakovinou prsu, pro-staty, tlustého střeva či plic už nemusejí jezdit za nejkvalitnější péčí do velkých měst. VZP ČR pro své klienty od 1. září zajis-tila podávání léků u těchto dia-gnóz i v regionálně dostupněj-ších centrech.

„U onkologických diagnóz může být léčba hůře tolerována. Právě pa-cienti oceňují, že jsme jim schopni za-jistit lék ve 30 km vzdálené nemocnici namísto předchozích 100 km v kraj-ském městě,“ vysvětluje Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP. Ne u všech léků to ale je podle něj možné: „Na prvním místě musí být bezpečnost pacienta. Jedná se o závažné dia-gnózy, kde se často s podáním léku vážou konkrétní podmínky. Mohou být podávány například pouze v za-řízení, kde je zajištěn multidiscipli-nární tým lékařů pro případ nepřed-vídaných komplikací.“

Rozhodnutí VZP ČR vítá i Čes-ká onkologická společnost. „Velká centra si díky této změně uleví od přetlaku pacientů a současně se posílí role regionálních onkologic-kých center. V praxi to znamená kratší čekací doby, vyšší komfort pro pacienty a lepší vyváženost celé onkologické péče v Česku,“ komentuje novinku Jindřich Fínek, místopředseda České onkologic-ké společnosti.

Zdroj: Právo