Svoboda je v ohrožení. Opravdu chcete, aby vám Brusel diktoval, čím máte topit? Libor Vondráček burcuje: Je čas jim to ve volbách spočítat

Pane předsedo, začněme jednoduše: Co se to v naší zemi za poslední roky stalo, že najednou mluvíte o ohrožení svobody?

To není přehánění, to je realita. Za poslední čtyři roky jsme přišli o víc svobod, než kolik jsme získali za celé devadesátky. Začalo to covidem – testování dětí, zákazy vycházení, vyhazovy z práce kvůli očkování. Pokračovalo to útokem na svobodu slova – mazání názorů, „dezinformační experti“, výzvy k cenzuře od vládních politiků. A teď tady máme Green Deal, který už není jen strašák, ale konkrétní plán na to, jak lidem sebrat jejich způsob života, tedy jejich peníze, čas a tedy svobodu.

To zní vážně. Ale třeba Green Deal se přece tváří jako vědecky podložený plán záchrany planety…

Tváří se. Ale skutečnost je, že je to plán ekonomické a společenské přestavby Evropy bez mandátu voličů. Do českého parlamentu žádná strana s plánem prosadit Green Deal nikdy nekandidovala. Nikdo se neptal, jestli lidé chtějí přijít o své auto se spalovacím motorem, o kamna, o plynový kotel, o svobodu rozhodovat, co si koupí. Tohle všechno se děje pod záminkou klimatické krize.

A víte, co je na tom nejhorší? Že běžného člověka na vesnici ten Green Deal pošle do existenčních problémů. Výměna oken, izolace, tepelné čerpadlo? V řádu statisíců. A stát řekne: „Dotace“. Ale na tu nedosáhne každý. Takže to dopadne tak, že chudí lidi zchudnou ještě víc – a bohatí taky, jen se trochu zhojí na dotaci. Emisní povolenky už se navíc chystají na domácnosti a malé firmy.

A co na to naše vláda?

Naše vláda? Ta v tom jede naplno. Fialova vláda je bruselštější než Brusel, protože zelené předpisy za svého předsednictví v EU ještě zpřísnila. Oni se netají tím, že Green Deal „musíme prosadit, ať to stojí, co to stojí“. Stejně jako před volbami 2021 i nyní na nás hrají habaďůru. Ve skutečnosti však nemají žádný soucit s občany, žádný selský rozum. Jen příkazy, zákazy, vyhlášky. A pokud to někomu nevyhovuje a vysvětluje, že CO2 není náš problém, je označen za dezinformátora. I proto lidé stále více bědují, že nám ubývá svobody slova.

Zmínil jste svobodu slova. Co konkrétně vám dnes vadí?

To, že se ze svobody slova stala „svoboda pro povolené názory“ už vidí stále více lidí. Máte názor, že dvě pohlaví jsou biologická realita? Mazání. Kritizujete vládu? Jste proruský. Máte jiný názor na očkování? Ban nebo shadow ban. Nepodporujete Green Deal? Jste extremisté. Tohle není pluralita a svoboda projevu, za kterou cinkali na náměstí moji rodičové. A je jedno, jestli to dělá algoritmus na síti, nebo novinář z veřejnoprávní televize. Důsledek je ten, že se lidé bojí mluvit. A to už je nebezpečně blízko atmosféře z osmdesátých let.

Máte ale silné slovo – jste předseda strany. Můžete to měnit. Proč se tedy Svobodní spojili právě s SPD?

Upřímně? Protože bez spojení bychom tuhle bitvu o svobodu prohráli. Politika je taky o matematice. A pokud chcete změnit zákony, musíte být ve Sněmovně. S SPD jsme si sedli na klíčových bodech: zastavení umělého zdražování, referendum, zrušení Green Dealu, obrana svobody slova, suverenita ČR. Můžeme mít jiný styl, ale ve výsledku chceme totéž: aby o budoucnosti Česka rozhodovali občané, ne komisaři v Bruselu.

Někteří lidé říkají, že jste „zradili pravici“. Jak jim odpovíte?

Tím, že jim připomenu, kdo dneska tu „pravici“ tvoří. Fiala? Stanjura? Pekarová? To nejsou pravičáci, to jsou progresivisté v modrých oblecích. Oni jen převlékli kabát – a zakazují, přerozdělují, zadlužují. Opravdová pravice je o svobodě, odpovědnosti, malém státu. A to jsme dneska my, i kdybychom se jmenovali „Koalice proti zelenému šílenství“.

Co říkáte lidem, kteří vám věří, ale bojí se, že „hlas pro vás propadne“?

Říkám jim jasně: letos nepropadne. Letos kandidujeme jako uskupení na kandidátce SPD – a to znamená, že všechny hlasy se počítají. Každý hlas navíc může být rozdílem mezi tím, jestli Fialova vláda bude dál ničit naši zemi – nebo jestli tam konečně bude někdo, kdo jim řekne „dost“. A pokud by náhodou chtěly do voleb zasáhnout později soudy? My překročíme i 11 % hranici a mimo Sněmovnu nás prostě nedostanou. U ostatních se o to mohou pokoušet a je samozřejmě otázka, jestli překročí hranici 5 %.

Zachytil jsem vaše slova o „ekonomické okupaci“. Co jste tím myslel?

Že jsme se dostali do situace, kdy 80 % zákonů je přebíráno z EU, daně jsou přefukovány z Bruselu, měna, kterou se nám snaží vnutit, je řízená z Frankfurtu – a naše vláda jen poklonkuje. A my si mezitím lámeme hlavy, jestli si můžeme dovolit novou ledničku, protože energie zdražily o 200 %. To není suverénní stát s vládou. To je provincie s místodržícím. A to musíme změnit.

Takže pryč z EU?

Přestup do EFTA a odchod z EU by byl lepší, než zachovat současný stav. Ale existují i jiné cesty. Chceme lidem umožnit referendum o každé zásadní otázce. Green Deal? Referendum. Migrace? Referendum. Povinné kvóty? Referendum. Tohle jsou věci, které se mají rozhodovat s mandátem lidu – ne potichu u stolu někde v Bruselu.

Když se dostanete do Sněmovny – co bude první krok?

Zastavení zelené umělé drahoty, aby lidé přežili bez milodarů z environmentálního a sociálního fondu EU. Zastavíme narůstání schodku státního dluhu, který plánuje pan Stanjura na příští rok v gigantické výši 286 miliard. Dál chceme zastropovat daně, zjednodušit odvody, a chránit živnostníky.

A další kroky?

Zastavení všech cenzurních praktik státu, včetně zrušení postu pana Foltýna. Návrh zákona, který zakazuje státní financování propagandy. Dál chceme zastropovat daně, zjednodušit odvody a chránit živnostníky. A hlavně – chceme prosadit zákon o právu na hotovost a zachování koruny.

Jste připraveni spolupracovat i s Andrejem Babišem?

Nechceme být do počtu, chceme plnit náš program. Žádné trafiky, ale konkrétní zákony. Ano, pokud bude ochoten jít do reálné změny. Pokud podpoří referendum o Green Dealu nebo emisních povolenkách, ochranu svobody slova a odmítnutí zvyšování daní – pak se bavit můžeme.

Co byste vzkázal občanům, kteří už nevěří, že se dá něco změnit?

Že tohle si přeje právě ta druhá strana. Aby lidé rezignovali, seděli doma a říkali si „je to jedno“. Není to jedno. Každý hlas, každý člověk u voleb, každá podpora svobody a naší země se počítá. Ještě není pozdě, ale už je za pět minut dvanáct.

Převzato z Parlmentních listů