TI podala žalobu ohledně kauzy Adularya. Městský soud v Praze nyní rozhodl, že bankovní tajemství nemůže být neomezeným důvodem pro neposkytnutí informace
Městský soud v Praze nyní rozhodl, že dosavadní postup ČEB trpí závažnými vadami, a rozhodnutí, kterým došlo k odmítnutí poskytnutí požadovaných informací, zrušil. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který v informačních věcech rozhoduje ve druhé instanci, tak bude muset opět zahájit řízení, a ve věci vydat nové rozhodnutí.
Nyní již bude úřad vázán právním názorem soudu, který se vyslovil tak, že institut bankovního tajemství nemůže v demokratické společnosti představovat neprolomitelný nástroj omezující kontrolu veřejnosti. ÚOOÚ tak bude muset zvážit, zdali jsou okolnosti případu takové, aby k jeho prolomení skutečně došlo.
„Jakkoliv to trvalo velmi dlouho, ukazuje se, že právo na informace je skutečně důležitým nástrojem, který má veřejnost ve svých rukou. Ta tak může získat informace o tom, jakým způsobem je s veřejnými prostředky nakládáno, a to i vůči institucím, které by se tyto informace snažily utajit,” vysvětluje právník TI Kryštof Doležal.
Pohledávky za 11 miliard korun
Kauza výstavby elektrárny Adularya se řešila více než 13 let. Firma Vítkovice Power Engineering, která měla celý projekt jakožto hlavní dodavatel na starosti, stavěla v Turecku uhelnou elektrárnu. Projekt z většiny zaplatila Česká republika právě prostřednictvím úvěru poskytnutým ČEB. Elektrárna ale nikdy nebyla plně zprovozněna a Česko získalo zpět jen zlomek peněz, které investovalo.
„Je to velký průšvih. Jsou tam zásadní pochybnosti o tom, jestli vůbec k té investici mělo dojít, a zapojené instituce v podstatě tají, jak k celému průšvihu došlo a kde se stala chyba,“ komentoval tento případ v roce 2023 pro pořad Reportéři ČT vedoucí právník TI Jan Dupák.
Připomínáme, že se v projednávané věci jedná o prodej pohledávky ve výši přesahující 11 miliard korun, a to zřejmě za cenu odpovídající zlomku této částky.
ČEB je přitom subjektem, který investice činí z veřejných prostředků, a u kterého existuje zásadní zájem veřejnosti a daňových poplatníků znát, jak je s těmito prostředky nakládáno. Právě k tomu směřuje i žádost TI, tak, aby byly okolnosti této transakce objasněny.
<span data-mce-type="bookmark" style="display: inline-block; width: 0px; overflow: hidden; line-height: 0;" class="lazy lazy-hidden mce_SELRES_start"></span>
Městský soud v Praze ve svém rozsudku ve vztahu k možnosti takové informace získat nyní uvedl následující: „Institut bankovního tajemství nemůže v demokratické společnosti představovat neprolomitelný nástroj, na jehož aplikaci by muselo být trváno ve všech případech, aniž by mohly být zohledněny (…) okolnosti konkrétního případu, kdy vedle sebe stojí dvě práva – právo na ochranu bankovního tajemství a právo na informace o hospodaření s veřejnými prostředky.”
V TI tak očekáváme, že v tomto duchu v dohledné době bude finálně rozhodnuto, a že tato kontrola bude veřejnosti finálně umožněna.
Také zveřejňujeme příslušný rozsudek, přičemž relevantní pasáže týkající se práva na informace ve vztahu k bankovnímu tajemství naleznete v bodech 116-123.
Proti pravomocnému rozsudku podala ČEB dne 12. srpna 2025 kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) s návrhem na přiznání odkladného účinku vykonatelnosti rozsudku Městského soudu.
