Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z panonské oblasti
Vědci z Mendelovy univerzity ve spolupráci s dalšími institucemi se zaměřují na zvýšení odolnosti městských trávníků vůči suchu a horku využitím druhů rostlin z panonské oblasti, která je adaptovaná na extrémní klimatické podmínky. Projekt PannFlora sbírá a testuje osivo z asi 80 vhodných druhů, které mají městským trávníkům nejen zlepšit odolnost, ale i estetickou hodnotu a podporovat biodiverzitu. Současně vědci upozorňují na nutnost změny péče o trávníky, aby se předešlo jejich degradaci způsobené nevhodným sečením a mulčováním.
Vědci, kteří na výzkumu spolupracují, vycházejí z využití panonské flóry, která je dobře adaptována na extrémy počasí – především suchá a horká léta. „Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Je to oblast Maďarska, Srbska, Chorvatska a Dolního Rakouska zasahující i do části jižní Moravy. Hlavním smyslem je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou pro tuto oblast typické a jsou schopny zvládat klimatické extrémy,“ popsal cíl projektu PannFlora Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě, i díky tomu jsou některé druhy z této oblasti již vyzkoušené a dají se množit i šlechtit. „Je to například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá, u řady druhů však osivo není k dispozici. Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, které by mělo jednak smysl množit a jednak jsou pro trávníky důležité,“ vysvětlil Hejduk. Za tímto účelem budou vědci v průběhu letošního léta sbírat osivo z vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách.
Podle Hejduka trávníkům neškodí jen klimatická změna, ale i nesprávná péče. „Problém nastává, když města sečou trávníky podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala. Nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly a začal se tu masivně šířit ječmen myší,“ přiblížil Hejduk dopady špatné péče o trávníky ve městech. Velkým problémem je podle něj i takzvané mulčování, kdy se trávník poseče, posekaná hmota rozdrtí a položí se zpět do posečeného trávníku. Tím se sice ušetří za odvoz hmoty, ale pokud zůstane velké množství biomasy na povrchu, trávník degraduje.
Původní druhy panonských trávníků v sídelní zeleni by měly zvládat nejen horké a suché klima, ale měly by také plnit estetickou funkci. „V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se tam třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční,“ zmínil Hejduk druhy, které by měly městské trávníky obohatit. Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit i na lepší osvětu v péči o městské trávníky. V minulosti standardní způsob péče už je totiž dnes nedostatečný a o péči je třeba uvažovat jinak a v širších souvislostech.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., +420 731 454 363, [email protected], Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF MENDELU
Na projektu PannFlora, řešeném v programu Interreg Rakousko – Česko 2021-2027 spolupracuje Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Zemědělský výzkum spol. s.r.o. a Bioforschung Austria.
