Odstraňování povodňových škod je prioritou
Povodí Moravy spolu s městy a obcemi intenzivně pracují na rychlém odstranění povodňových škod způsobených zářijovou povodní 2024, zejména na Šumpersku, a připravují či realizují 108 oprav a modernizací protipovodňových opatření. Po zabezpečovacích pracích za 150 milionů Kč se nyní realizuje řada staveb, přičemž škody na majetku dosahují téměř 3 miliardy korun. Spolupráce s obcemi, Lesy ČR i dalšími institucemi je klíčová pro efektivní obnovu a zlepšení ochrany před budoucími povodněmi, přičemž se zároveň zdůrazňuje nutnost kombinace technických a přírodě blízkých opatření.
Rychlé odstranění povodňových škod a zajištění ochrany občanů před povodněmi je pro Povodí Moravy i představitele měst a obcí největší prioritou. Primárním cílem je nyní obnovit či modernizovat protipovodňová opatření v místech, kde došlo k jejich poškození extrémními průtoky při povodni v září 2024, tedy především na Šumpersku. V úzké spolupráci s obcemi a dalšími institucemi je aktuálně v rámci celého území spravovaného Povodím Moravy v přípravě či stavební realizaci celkem 108 akcí na odstranění povodňových škod.
Bezprostředně po povodni začal státní podnik Povodí Moravy provádět zabezpečovací práce v korytech vodních toků a jejich okolí, aby zajistil opětovnou průtočnost toků a stabilitu příbřežní infrastruktury. „Zabezpečovací práce jsou v tuto chvíli zcela dokončeny a konečná výše vynaložených nákladů na jejich realizaci dosáhla částky 150 mil. Kč. Bezodkladná realizace těchto prací byla zásadní pro fungování obcí, které na ně mohou navázat dalšími opravami či investicemi,“ říká generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Povodí Moravy se v současné době již plně soustředí na přípravu a realizaci odstraňování povodňových škod. „Celkové škody na majetku spravovaném naším podnikem činí dle odhadů zpracovaných po povodni téměř 3 mld. Kč. Projektová příprava jednotlivých stavebních akcí započala bezprostředně po povodni. Díky tomu jsme v současné době byli schopni stavebně zahájit již 11 akcí a u dalších 19 máme dokončený projekt a již probíhá výběr zhotovitele stavby. Zbývající akce jsou pak v různé fázi příprav,“ popisuje aktuální stav oprav Fína. V místech, která vyžadují složitější a nákladnější řešení, budou stavební práce zahajovány v následujících letech v návaznosti na dokončení projektové přípravy a zajištění potřebných povolení. „Především v nejvíce postižených územích na horním toku Moravy, Branné, Krupé nebo Desné je potřeba pečlivě vyhodnotit celý průběh povodně a jejich účinků, popř. i zkušenosti z předchozích povodňových stavů a navrhnout adekvátní kombinaci odolných opatření jak přímo v obcích, tak také v navazujících nebo rizikových částech mimo obce,“ dodává Fína.
Projektová příprava probíhá od počátku v úzké spolupráci s dotčenými obcemi. „Po povodni pro nás bylo nejdůležitější co nejdříve obnovit funkce a zajistit základní stabilitu toků a jejich okolí. V rámci zabezpečovacích prací to Povodí Moravy zvládlo velice rychle a také ve vysoké kvalitě. Toto mělo velký význam na možnost pokračování dalších prací zajišťovaných naší obcí. Tímto bych chtěl Povodí Moravy ještě jednou poděkovat. Velký posun zaznamenávám také v přípravě projektů konečných oprav povodňových škod. Do celého procesu přípravy jsme zapojeni a například pro řešení úseku Hanušovice-Jindřichov je již zadáváno zpracování projektové dokumentace,“ říká starosta obce Jindřichov Radek Schwarzer.
V průběhu zářijové povodně byla v důsledku 500letého průtoku přelita a následně poškozena ochranná hráz řeky Moravy v Rudě nad Moravou. Došlo také k významnému poškození řady míst ve vodním toku Moravy. „Zabezpečovacími pracemi se podařilo hráz i kritická místa ve vodním toku velice rychle obnovit. Nyní se v úzké spolupráci s Povodím Moravy věnujeme předprojekční a projekční přípravě, ve které počítáme s tím, že bude v některých místech posuzována možnost jiného technického řešení protipovodňové ochrany,“ říká starosta Rudy nad Moravou Bronislav Drozd.
K povodňovým škodám došlo i v Rapotíně. „Významně nám pomohl včasný a rychlý zásah Povodí Moravy při realizaci zabezpečovacích prací, kde nasazením velkého počtu pracovníků a mechanizace došlo v krátké době ke zprůtočnění koryta vodního toku a stabilizaci břehového opevnění pro případ další povodňové epizody. Tento zásah také umožnil obnovu funkce poškozených inženýrských sítí,“ doplňuje starosta Rapotína Bohuslav Hudec. „Jako náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro dopravu zároveň pozitivně vnímám snahu Povodí Moravy o koordinaci a řešení povodňových škod na vodních tocích v oblasti zasažených staveb dopravní infrastruktury Olomouckého kraje,“ doplnil Hudec.
Důležitá je rovněž spolupráce se státním podnikem Lesy ČR, jehož toky v zalesněných částech horních úseků ovlivňují toky níže a realizovaná opatření v horních úsecích toků mají velký význam v rámci celého systému opatření. „Loňské povodně poškodily více než 640 kilometrů toků a 26 vodních nádrží, které spravujeme, včetně lesních cest, propustků a našich budov. Škody přesáhly tři miliardy korun. Do konce roku jsme zajistili průtočnost koryt, zpřístupnili území a stabilizovali poškozené nádrže. Celkem šlo o 630 akcí za 113 milionů korun. Naší prioritou je rychlé obnovení i vybudování příčných objektů hrazení bystřin, jejichž funkcí je zpomalení odtoku, zabránění intenzívní erozi a následná obnova a stabilizace vodního režimu. Další akce, které je třeba projekčně připravit včetně získání všech povolení, potrvají ještě minimálně do roku 2030. Důležitá je od počátku intenzivní komunikace s obcemi, vlastníky pozemků, povodími i zástupci ochrany přírody. Průběžné také zpracováváme podněty samospráv a občanů, s nimiž vždy hledáme efektivní řešení, která odpovídají platné legislativě,“ uvádí generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík s tím, že význam hrazení bystřin se jednoznačně potvrdil i na konferenci věnované 140. výročí těchto prvních opatření v České republice.
Vedle odstraňování povodňových škod musí být nadále prioritou realizace protipovodňových opatření v městech a obcích, která doposud nemají zajištěnou dostatečnou úroveň protipovodňové ochrany. Povodí Moravy řeší návrhy protipovodňových opatření koncepčně v rámci ucelených dílčích povodí, aby ochranou části území zároveň nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v jiné části povodí. Tyto koncepční dokumenty slouží zejména pro rozhodování chráněných subjektů, tedy měst a obcí, v jejichž kompetenci je zajištění protipovodňové ochrany. Koncepční návrhy by měly v ideálním případě obsahovat vyváženou kombinaci technických a přírodě blízkých opatření, jak na samotných vodních tocích, tak v ploše povodí. Typ opatření a jejich kombinace vždy vyplývá z charakteru území, jeho limitů a také dynamiky povodňových průtoků. Je třeba vnímat, že zejména v silně urbanizovaných územích není možné zcela ponechat toky přirozenému vývoji. „Žádné přírodě blízké opatření v ploše povodí, jako jsou například zatravnění nebo zalesnění, není schopno zabránit extrémním povodním jako byly ty z roku 1997 či 2024 a v řadě případů je již nedokáže ani významně zmírnit. Chránit občany a jejich majetky je nutné na ten nejhorší scénář, tedy i pro období, kdy vegetace nefunguje, půda je zmrzlá, nebo nasáklá po předešlých srážkách. Jako krajně nešťastné a zavádějící proto vnímám některé názory prezentované v médiích, že je realizace protipovodňových opatření zbytečná a ochranu před povodněmi i suchem zajistí obnova retenčních funkcí krajiny. Naštěstí v dnešní době většina odborné veřejnosti z řad nejen vodohospodářů, ale i ekologů, přistupuje k řešení této problematiky konstruktivně,“ dodává Fína.
http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/odstranovani-povodnovych-skod-je-prioritou
