Gregorová: Komise musí být důraznější vůči porušování demokracie v EU
Podle komisní zprávy existují v Maďarsku přetrvávající problémy s nezávislostí soudnictví, nedostatečný boj s korupcí, propletení politických a podnikatelských zájmů či je ohrožená pluralitu médií. Zvláštní pozornost je věnována i diskriminačním zákonům zaměřeným proti LGBTQ+ lidem, které například zakazují zobrazování LGBTQ+ obsahu pro nezletilé nebo omezují svobodu shromažďování, konkrétně na pochodech hrdosti.
„I proto jsem se letos rozhodla společně s dalšími dvaceti poslanci své politické skupiny zúčastnit budapešťského Pridu. Uvědomujeme si rizika, hrozí pokuty ze strany policie, ale především fyzické útoky ze strany krajní pravice, protože policie pochod nechrání. Právě proto považuji naši účast za důležitý akt solidarity,“ vysvětluje Gregorová.
Komise také upozorňuje na zhoršující se situaci na Slovensku, kde vláda Roberta Fica podniká kroky ohrožující nezávislost médií, státního zastupitelství i občanské společnosti. Europoslanci proto vyzývají Komisi, aby v případě potřeby neváhala sáhnout po nástroji podmíněnosti čerpání fondů.
“Česká republika ve zprávě získává částečné uznání za některé pokroky. Komise hodnotí pozitivně přijetí například zákona o lobbování, na kterém pracoval náš poslanec Jakub Michálek. Zákon zavedl registr lobbistů a základní pravidla pro transparentní kontakt mezi politiky a zájmovými skupinami. Komise chválí také zákon o ochraně oznamovatelů a zpřísnění pravidel pro vlastnictví médií politiky,” říká Gregorová.
Zároveň ale zpráva upozorňuje na oblasti, kde Česká republika zaostává – například chybějící nezávislou odvolací instanci při disciplinárních řízeních se soudci, špatnou regulaci o střetu zájmů bývalých veřejných činitelů, nebo pomalou implementaci rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.
„Vidíme, že i v České republice je stále co zlepšovat. Pozitivní změny se nám jako Pirátům daří prosazovat, ale narážíme na odpor vládních stran, které klíčové návrhy často oslabují. Pokud chceme být důvěryhodnou zemí v oblasti právního státu, musíme v reformách pokračovat,“ uzavírá Gregorová.
Dnešní hlasování přináší každoroční hodnocení stavu právního státu v členských státech EU, doplněné o návrhy a požadavky Evropského parlamentu. Ten dlouhodobě volá po důslednější kontrole dodržování demokratických principů, svobody médií či nezávislosti soudnictví.
