Díky odpovědnému hospodaření se Moravskoslezskému kraji loni podařilo ustát povodně a dále investovat
Přestože hospodaření Moravskoslezského kraje bylo v září ovlivněno povodněmi, které zasáhly většinu jeho území, dosáhlo pozitivních výsledků. Kraj pokračoval v investicích a zhodnocoval svůj majetek. Vyplývá to ze závěrečného účtu a účetní závěrky za loňský rok, které dnes schválili krajští zastupitelé.
Úspěšné hospodaření Moravskoslezského kraje v roce 2024 dokazují účetní data. Hospodářský výsledek Moravskoslezského kraje jako účetní jednotky dosáhl k 31. prosinci loňského roku částky 2,857 miliardy korun. Rozpočtové saldo, které zachycuje informaci o rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji v daném roce, pak skončilo přebytkem ve výši 0,7 miliardy korun. S přebytkem kraj, na rozdíl od státu, končí své hospodaření opakovaně.
Odpovědné hospodaření Moravskoslezského kraje opět potvrdila ve svém hodnocení i ratingová agentura Moody‘s. Kraj obhájil nejvyšší aktuálně dosažitelný mezinárodní rating A1 se stabilním výhledem. „Je to dobrá zpráva pro občany i potenciální investory. Renomovaná nezávislá agentura tím říká, že Moravskoslezský kraj je velmi solidní, důvěryhodný partner, který plní svoje závazky a kterému je možné bez obav poskytnout finanční dotace a úvěry,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica. Dodal, že agentura ve svém hodnocení ocenila hlavně pokračující konzervativní rozpočtově odpovědný styl řízení krajských financí. „Znamená to, že za provoz utrácíme přiměřeně, máme nízké zadlužení a udržujeme si dostatečné rezervy na účtech,“ upřesnil hejtman Josef Bělica.
Díky svému odpovědnému hospodaření byl Moravskoslezský kraj schopen významně pomoci obcím zasaženým loňskými povodněmi. Přitom však počítal s dalším příspěvkem státu na úhradu prvotních povodňových výdajů ve výši téměř půl miliardy korun. Tyto prostředky však kraj do dnešního dne od Ministerstva financí neobdržel, přestože to ministr Zbyněk Stanjura opakovaně sliboval. Finance budou kraji chybět na realizaci významných strategických projektů, které má projekčně připraveny. Nelze vyloučit ani to, že si kraj bude muset na investice půjčit.
Upravený krajský rozpočet dosáhl ke konci loňského roku 46 miliard korun. Hospodaření kraje skončilo přebytkem ve výši 0,7 miliardy korun, přičemž upravený rozpočet počítal až s 5miliardovým schodkem. Na takto pozitivní výsledek hospodaření měly vliv přeplněné příjmy, zejména nedaňové příjmy (vyplacení jistiny včetně části sankčních úroků od Sberbank CZ a.s. v likvidaci ve výši 352 mil. Kč), a hlavně nižší výdaje rozpočtu.
Celkový dluh Moravskoslezského kraje dosáhl ke konci loňského roku 3,3 miliardy korun, což je o 0,6 miliardy Kč více než v roce 2023. K nárůstu došlo čerpáním úvěru od České spořitelny, a.s., který je určen pouze na financování investičních akcí kraje (stavební úpravy budov, rekonstrukce mostů, silnic apod.). „Z 3miliardového investičního úvěru, přijatého krajem v závěru roku 2020, bylo vloni odčerpáno 1,2 miliardy. Úvěr jsme tak dočerpali a splácet budeme rovnoměrnou splátkou v letech 2026 až 2035,“ dodal hejtman Josef Bělica s tím, že kraj zároveň v roce 2025 doplatí úvěr od Evropské investiční banky (EIB) a úvěr od UCB, který byl použit na refinancování části úvěru od EIB.
Zadluženost Moravskoslezského kraje podle ratingové agentury Moody´s dosáhla na konci roku 2024 hodnoty 8,5 procenta (vyjadřuje poměr dluhu k provozním příjmům). Kraj tak plní tzv. fiskální pravidlo dané zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a to s vysokou rezervou (Hraniční hodnota tohoto ukazatele je 60 procent.).
Co vyplývá ze Závěrečného účtu Moravskoslezského kraje za rok 2024:
Kraj realizoval např. tyto projekty (uvedeny výdaje vynaložené v roce 2024):
Z vlastních zdrojů kraje byly podobně jako v minulých letech financovány zejména investice v odvětví školství (832 mil. Kč), v odvětví zdravotnictví (750 mil. Kč) a v odvětví dopravy (1,4 mld. Kč). Pokračovaly stavební práce např. na výstavbě odbavovací plochy na Letišti Leoše Janáčka (293 mil. Kč), na výstavbě sportovní haly pro Gymnázium a Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky ve Frenštátě pod Radhoštěm (88 mil. Kč) a na výstavbě nadzemních koridorů ve Slezské nemocnici v Opavě (144 mil. Kč).
Pozn.: Ztráta příspěvkových organizací v odvětví sociálních věcí a školství byla způsobena vlivem ničivých povodní v září 2024, kdy organizace účtovaly zatopený majetek do nákladů jako škodu.
