Informace z jednání Komoditní rady pro mléko a hovězí maso ze dne 12. června 2025
Na jednání Komoditní rady pro mléko a hovězí maso dne 12. června 2025 byly projednány klíčové témata zahrnující připravované nařízení EU proti odlesňování s cílem minimalizovat jeho dopady na ČR, aktuální situace týkající se veterinárních opatření proti SLAK a katarální horečce ovcí, a stav trhu s mlékem, kde došlo k mírnému poklesu dodávek. Diskutovaly se také finanční prostředky PGRLF na rok 2025 a obavy z navrhované podoby Společné zemědělské politiky EU po roce 2028. Další jednání je plánováno na 21. srpna 2025.
Předseda komoditní rady Leoš Říha představil po projednání organizačních věcí hlavní témata jednání a dále již požádal Jiřího Šíra, ředitele pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory o prezentaci problematiky týkající se nařízení Evropské unie proti odlesňování, jehož platnost byla vloni odložena kvůli nepřipravenosti systému o jeden rok s tím, že nyní se počítá s jeho účinností již od konce prosince 2025. Cílem současných jednání je minimalizovat dopady tohoto nařízení na Českou republiku, prosadit jeho další odklad a zjednodušit dosavadní znění tohoto nařízení. Nařízení EU proti odlesňování směřuje k ochraně lesů a šetrné produkci vybraných komodit a produktů, konkrétně se jedná o skot, kakao, kávu, kaučuk, dřevo, palmu olejnou a sóju. Inspirací by nám mohlo být Rakousko, které dané nařízení taktéž řeší a jde cestou zjednodušení s cílem maximálního využití jejich dosavadních informačních systémů a statistik.
V dalším vystoupení informoval předseda představenstva PGRLF Josef Kučera přítomné o výši rozpočtu PGRLF pro rok 2025, který dosáhne výše 2,7 mld. korun. PGRLF jde cestou zjednodušení a elektronizace, čímž se urychlí i příjem dotací a podpor vyplácených přes tento fond.
Následovalo vystoupení pana ředitele odboru ochrany a zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Tomáše Jarosila k mimořádným veterinárním opařením (dále MVO) proti omezení šíření SLAK. Informoval, že situace na Slovensku a v Maďarsku je stabilizovaná, proto Státní veterinární správa k 6. červnu 2025 zrušila všechna zbývající MVO související s touto nebezpečnou nákazou. Situace se vyvíjela příznivě, nový případ nákazy nebyl v okolních zemích potvrzen od poloviny dubna. Proto již nebude nutné vést záznamy o vjezdu vozidel a vstupu osob do hospodářství či vyžadovat potvrzení o provedení dezinfekce vozidla. Státní veterinární správa přesto chovatelům doporučuje i nadále dodržovat opatření biologické bezpečnosti v jednotlivých chovech na vysoké úrovni. I nadále bude také probíhat preventivní vyšetřování mléka a zvěřiny v příhraničních regionech. V rámci monitoringu bylo dosud odebráno celkem 1701 vzorků mléka, z toho již vyšetřeno na přítomnost viru SLAK bylo 1 622 vzorků (vše negativní). Na vyšetření čeká zbylých 79 vzorků. Dále ředitel Jarosil reagoval na dotaz, zda se již zjistil původce SLAK v Maďarsku. V reakci uvedl, že stejný sérotyp byl naposledy zachycen v roce 2018 v Pákistánu a od té doby se až doposud nikde neobjevil. Následně došlo již k samotnému rozšíření z maďarských chovů do slovenských lidským faktorem. Na závěr přítomné informoval o hrozbě katarální horečky ovcí, kvůli které Státní veterinární správa upravila MVO proti šíření katarální horečky ovcí. Úprava mění pravidla pro tzv. svody zvířat vnímavých ke katarální horečce ovcí na vozidle za účelem jejich vývozu do jiných členských zemí EU i zemí mimo EU (třetích zemí). Pro chovatele jsou veškeré informace k dispozici na webu Státní veterinární správy včetně platných MVO.
Následně se ujal slova vrchní ředitel sekce Ministerstva zemědělství Petr Jílek, který přítomné informoval o současné a aktuální problematice. Dále poděkoval všem chovatelům skotu za jejich pozitivní a disciplinovaný přístup ve vztahu k možnému zavlečení SLAK do České republiky a taktéž za profesionální přístup Státní veterinární správy, jeho vedení a samotným zaměstnancům. Zmínil aktuálně skloňovanou problematiku půdoochranných technologií DZES 5, na jejímž znění se aktivně podílí jak Ministerstvo zemědělství, tak Agrární komora ČR a další organizace a jejichž snahou je minimalizovat zatížení českých zemědělců těmito půdoochrannými technologiemi. Dále informoval o mimořádné kompenzaci za škody způsobené při loňských povodních, které bude Ministerstvo zemědělství poskytovat prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu s celkovou výší 185 milionů korun. Prostředky budou muset být podle schváleného nařízení vyplaceny nejpozději do 31. prosince 2025.
Následovalo vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, který shrnul aktuální problematiku zemědělského sektoru. Jako důležitý bod zmínil návrh nové podoby Společné zemědělské politiky, kterou by měla dne 17. července 2025 představit Evropská komise. Je zde velká obava, že od 1. ledna 2028 začne Evropská komise splácel dluh z období pandemie Covid-19 a válečného konfliktu na Ukrajině se snížením jeho objemu financí o 20 % s vytvořením tzv. superfondu pro každý členský stát, ze kterého by se hradily veškeré výdaje. Bude tak na samotné vládě, jak finanční alokaci a do kterých oblastí a sektorů rozdělí. Dále informoval o vypršení tzv. asociační dohody ke dni 5. června 2025 mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Agrární komora ČR na všech úrovních odmítá uspěchané přijetí dohody. Aktuálně pro dovoz zemědělských komodit platí kvóty, jako byly v roce 2022, tzn. před začátkem války. Následně proběhla ke zmíněné problematice diskuse.
Dalším tématem jednání byla situace na trhu s mlékem a hovězím masem. Předseda komoditní rady Leoš Říha informoval o současné situaci na trhu s mlékem, na kterého navázal se svým vystoupením předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Ve vztahu k nákupu mléka v Evropské unii za 1. čtvrtletí roku 2025 lze konstatovat, že došlo k poklesu o -0,7 %. V České republice došlo za toto sledované období k poklesu dodávek mléka do českých mlékáren o -1,9 %. Vzhledem k loňskému přestupnému dni jsou tedy letošní dodávky v podstatě na loňské skutečnosti. Oproti loňsku dochází v Evropské unii k mírnému zvyšování mléčné sušiny, zejména pak tučnosti mléka, stejný trend lze sledovat i v Česku. Průměrná cena mléka za duben 2025 dle Milk Market Observatory činila v České republice (51,80 ct/kg), v Polsku (53,60 ct/kg), v Německu (54,40 ct/kg), v Rakousku (55,30 ct/kg) a průměr v EU tak činí (53,00 ct/kg).
V této chvíli se zdá, že nákupní cena mléka kulminuje, v některých zemích Evropské unie s ohledem na sezonní pokles složek již šla i velmi mírně dolů. Cena spotu byla k 8. červnu 59,80 ct/kg, a je vyvolána zvýšenou poptávkou zejména v Itálii a v Bavorsku. Poptávka po komoditních výrobcích z mezinárodních trhů je v současné době poměrně oslabená, cenové indexy se propadají, a i tato skutečnost může znamenat přinejmenším stagnaci nákupních cen mléka u všech hlavních producentů.
Další jednání komoditní rady se uskuteční 21. srpna 2025 ve 14 hodin tradičně v rámci výstavy Země Živitelka 2025 v Českých Budějovicích.
