Starostové z Polabí a Kutnohorska navštívili Francii. Zajímaly je dopady vysokorychlostní železnice na obce a krajinu
Skupina starostů z Polabí a Kutnohorska podnikla odbornou cestu do Francie, aby získala zkušenosti s výstavbou a dopady vysokorychlostních železnic na obce, krajinu a regionální rozvoj. Cílem bylo poznat, jak francouzské obce řeší technická, environmentální a sociální opatření v souvislosti s tratěmi LGV a inspirovat se jejich přístupem k citlivému plánování infrastruktury. Získané poznatky pomohou přípravě vysokorychlostních tratí v Česku, které jsou klíčovou součástí modernizace české železniční sítě a jejichž výstavba se plánuje od roku 2030.
Jaké jsou zkušenosti francouzských obcí s výstavbou vysokorychlostních tratí a jak může nový dopravní systém ovlivnit životní prostředí, regionální rozvoj i každodenní život lidí v jeho okolí? Na tyto otázky hledala odpovědi skupina starostů z Polabí a Kutnohorska během odborné cesty do Francie, kterou zorganizovala Správa železnic ve spolupráci se Středočeským krajem a projekční a konzultační kanceláří SUDOP Praha.
Exkurze byla určena představitelům 24 obcí z regionů, jichž by se v budoucnu mohla týkat výstavba vysokorychlostních tratí RS1 a RS2 z Prahy směrem na Brno a Ostravu. Cílem bylo zprostředkovat starostům zkušenosti z praxe – přímo ve Francii, která je považována za světového lídra v oblasti vysokorychlostní železnice. Společně s nimi se cesty, kromě zástupců Správy železnic a projekční a konzultační kanceláře SUDOP Praha, zúčastnili také radní Středočeského kraje – Petr Borecký (veřejná doprava a mobilita) a Jindřiška Romba (životní prostředí a zemědělství). „ Francie patří k průkopníkům vysokorychlostní železnice a provozují zde rozsáhlou síť tratí LGV (na nich jezdí vlaky TGV). Cílem této exkurze bylo, aby si starostové mohli na vlastní oči prohlédnout, jak může taková trať vypadat, jak zapadá do krajiny, jak se řeší například protihluková opatření, ekodukty nebo dopravní napojení obcí. Neméně důležité ale bylo slyšet přímo od kolegů starostů z Francie, co pro ně výstavba tratě znamenala – jaké problémy řešili, jaké přínosy či negativa jim nová trať přinesla a co by doporučili nám. Vysokorychlostní železnice představuje šanci pro celou Českou republiku, zároveň je to ale zásah do území, který vyvolává obavy. Proto je důležité, aby starostové měli možnost čerpat zkušenosti ze zemí, kde podobné tratě úspěšně fungují. Ve Francii jsme si ověřili, že citlivý přístup, komunikace se samosprávami a důraz na regionální přínosy jsou klíčem k úspěchu,“ vysvětlil důvody cesty radní Petr Borecký.
Program cesty zahrnoval návštěvu bývalého informačního centra vysokorychlostní trati LGV Est ve městě Saint-Jean-Saverne, exkurzi na klíčová místa této tratě včetně tunelu Saverne, viaduktu Zorn nebo ekoduktu PK 377, a setkání se zástupci místních samospráv. Druhý den byl věnován především dopadům vysokorychlostní železnice na regionální rozvoj – například na rozvoj území v okolí nádraží TGV ve Štrasburku a terminálu Champagne-Ardenne s nově vzniklou čtvrtí v Bezannes. „ Při výstavbě nové infrastruktury je nutné myslet nejen na technické parametry, ale také na ochranu krajiny, zemědělství a biodiverzitu. Francie klade velký důraz na ochranu krajiny, biodiverzitu, jedná a spolupracuje také se zemědělci. Příkladem může být přesné trasování tratě. Zvláštní pozornost je věnována také migraci zvěře. Budováním zelených mostů, známých jako ekodukty, je zajištěna možnost volného pohybu fauny přes železniční koridory, což pomáhá udržovat ekologickou rovnováhu, která je ku prospěchu i místních obyvatel. Francouzská zkušenost je inspirativním důkazem, že velké infrastrukturní projekty nemusí nutně znamenat zátěž pro životní prostředí, pokud jsou plánovány s respektem nejen k přírodě. Tyto přístupy ke stavebnictví nám poskytují cenné poznatky pro naše projekty,“ doplnila radní pro životní prostředí a zemědělství Jindřiška Romba.
Cílem cesty bylo nejen získání odborných a praktických informací, ale také otevřený dialog mezi samosprávami, odborníky a státní správou o tom, jakým způsobem lze budování vysokorychlostních tratí v České republice realizovat citlivě a s respektem k potřebám lidí i přírody.
Příprava vysokorychlostních tratí ve Středočeském kraji
Vysokorychlostní tratě (VRT) vytvoří v budoucnu páteř železniční sítě v České republice a stanou se klíčovou součástí její modernizace. Přinesou výrazné zkrácení cestovních dob mezi největšími městy i regiony. Záměr vybudovat síť VRT byl schválen vládou České republiky v roce 2017.
Projektování probíhá na základě osvědčeného francouzského modelu. Správa železnic proto navázala strategickou spolupráci s francouzskou společností SNCF Réseau. Díky tomu může Česká republika čerpat ze zkušeností nejen s přípravou a výstavbou tratí, ale i s jejich následným provozem a správou. Tyto zkušenosti byly také prezentovány během červnové pracovní cesty zástupců starostů Středočeského kraje do Francie.
Veřejnost je do procesu přípravy tratí zapojována prostřednictvím pravidelných veřejných setkání v jednotlivých regionech. Do května 2025 proběhlo ve Středočeském kraji již 19 takových setkání, na nichž bylo detailně představeno technické řešení okolí konkrétních obcí dotčených plánovanou tratí Praha–Brno–Ostrava.
Nejblíže samotné realizaci je v současnosti první úsek VRT Moravská brána z Prosenic do Ostravy, který v červnu 2025 získal kladné stanovisko v procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Ve Středočeském kraji povede vysokorychlostní trať z Běchovic do Světlé nad Sázavou. Pro tento úsek je již zpracováno podrobné technické řešení, které však musí být upraveno v souladu s novým stavebním zákonem. Výstavba by měla být zahájena na přelomu 20. a 30. let a první vlaky by měly začít jezdit v polovině 30. let.
