Riziko horkých vln se zvyšuje, CzechGlobe vytvořil monitorovací a předpovědní web
CzechGlobe vytvořil nový webový portál pro monitoring a předpověď horkých vln v Česku, které díky klimatické změně narůstají a negativně ovlivňují zdraví lidí i životní prostředí. Na stránkách vlny-veder.czechglobe.cz lze denně sledovat aktuální zátěž organismu a výhled na dalších devět dnů, přičemž horké vlny úzce souvisí se suchem a mají dopad na zemědělství i vodní režim. Cílem projektu je zvýšit informovanost a pomoci včasné přípravě společnosti na tato extrémní počasí.
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Informace lze nalézt na webu vlny-veder.czechglobe.cz, na který bude možné dostat se také proklikem z hlavní stránky projektu Intersucho. Aktualizované jsou denně a ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Totéž lze sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast v záložce Vlny veder.
„Klimatická změna stále probíhá a prohlubuje se a rizika spojená s horkými vlnami rostou. Léto se otepluje ze všech sezon nejrychleji a proti situaci před 60 lety máme v Česku třikrát více horkých dnů s teplotami nad 30 stupňů a také několikanásobně více tropických nocí, v centru Prahy patnáctkrát více. To má dopady jak na zdraví lidí, tak na krajinu,“ vysvětlil klimatolog Pavel Zahradníček. Tropické noci jsou takové, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia a jsou problémem v tzv. tepelných ostrovech, které jsou typické právě pro centra velkých měst.
Vlny veder úzce souvisí i se suchem, vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. „Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi a připravenosti na ně. Jen to umožní společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.
Kontakt pro média:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
M: 725 950 927
Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
M: 775 417 215
