Na kožní můžete i bez žádanky. Ale pojišťovna vám to vždycky zaplatit nemusí
Vyšetření kůže u dermatologa je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, pokud je indikováno žádankou od lékaře nebo při zjištění podezřelých kožních změn pacientem. Preventivní prohlídky bez přímých obtíží však pojišťovna nehradí, i když přispívá z fondu prevence na jejich částečné pokrytí. Odborníci doporučují pravidelné roční kontroly, protože včasné odhalení kožních nádorů, jako je melanom, významně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.
„Vyšetření kůže je součástí každé pravidelné preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře a provádí se jednou za dva roky. Tato prohlídka je hrazena z veřejného zdravotní pojištění a jeho náplň odpovídá vyhlášce č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Praktický lékař může při nálezu standardně doporučit další potřebná vyšetření, včetně odborného vyšetření u dermatologa,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.
S touto žádankou, ale také pokud pacient sám zjistí jakékoliv podezřelé změn na kůži, bude následné vyšetření u kožního lékaře hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Mezi změny přitom může patřit cokoliv od růstu nebo změny zbarvení znamének, přes nově vzniklé útvary a svědění po například krvácení.
Kdy vyšetření není hrazené?
„Pokud se jedná jen o preventivní vyšetření u dermatologa na žádost klienta, tedy prohlídku bez přímých obtíží, pak z veřejného zdravotního pojištění hrazeno není,“ dodává Plívová.
Zdravotní pojišťovny ale na tyto kontroly přispívají z fondu prevence. Konkrétně VZP přispívá 500 korun, stejně jako ZPMV a RBP. Například VoZP svým pojištěncům přispěje 400 korunami a OZP pak až 800 korun. Tato pojišťovna také svým klientům nabízí úhradu aplikace SkinVision, která znaménka hodnotí pomocí umělé inteligence.
Jak má kontrola vypadat?
Odborníci doporučují preventivní prohlídku u dermatologa absolvovat alespoň jednou ročně, aby se případné onemocnění, především pak kožní nádor melanom, podařilo odhalit a začít léčit co nejdřív.
Vyšetření u dermatologa se skládá z úvodního pohovoru a vlastní kontroly kůže. Při ní lékař zhodnotí případné změny a může doporučit další diagnostické metody, jako jsou laboratorní, mikroskopické, mykologické, histologické, cytologické nebo alergologické testy. Výsledky některých vyšetření jsou k dispozici okamžitě, v případě, že jsou vzorky kůže odeslány k další analýze a dovyšetření, je potřeba na výsledky počkat a lékař pacienta informuje o dalším postupu.
Jak se léčí kožní nemoci?
Léčba chronických kožních onemocnění nebývá jednoduchá a často je zdlouhavá. Někdy se léčí mastičkami, jindy lékař doporučí světelnou terapii a někdy dojde na léky užívané vnitřně. „V případě chronických onemocnění, jako je lupénka nebo ekzémy, může léčba zahrnovat lázeňské procedury a dlouhodobou spolupráci s lékařem,“ dodává Plívová.
Při změně znaménka rychle k lékaři
Pokud pacient na kůži zaznamená sebemenší změny u znamének, neměl by váhat s návštěvou dermatologa.
„Každé nové znaménko, které vznikne po třicátém pátém roce věku, protože v dětství je to normální, a pak každé znaménko se změnou. Tím myslíme, že znaménko je větší do šířky, může se i vyklenovat, může měnit svoji barvu, nejčastěji je to změna ke tmavším odstínům, ale může se objevit třeba i růžová barva nebo světle fialová. A pak bych řekla, že jsou i známky toho, kdy je to opravdu akutní, kdy by člověk měl spěchat k lékaři, a to je bolest, krvácení nebo třeba brnění,“ uvedla v podcastu 120 na 80 dermatoložka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Mnoho lidí stále mylně věří, že změny u znamének nejsou důvodem k obavám, a považují je za přirozený proces, se kterým si tělo dokáže poradit. Tento přístup je však chybný, protože čím později se melanom zjistí, tím složitější je jeho léčba a snižuje se pravděpodobnost úplného vyléčení,“ uzavírá mluvčí Plívová.
