Letos v lednu zlínská pobočka Krajského soudu v Brně shledala Mynáře nevinným. Státní zástupce se posléze neodvolal, rozsudek se tedy stal následně pravomocným. Mynář k rozsudku pro média uvedl, že po šest let trvajícím lynči ze strany médií a některých institucí se ukázalo, že při žádání o dotaci postupovali správně a s čistými úmysly.
„Celé toto divadlo bylo od počátku vykonstruované ze strany nevládní organizace Transparency International, která by nyní daňovým poplatníkům měla transparentně vyčíslit, kolik tento hon na Mynáře a jeho rodinu stál Českou republiku peněz. Pro mě osobně je to satisfakce a alespoň částečné navrácení důvěry ve spravedlnost, zejména s ohledem na to, že mi daly za pravdu tři soudy,“ dodal.
TI v této věci postupovala standardně a stejně jako v dalších případech týkajících se podezření na korupční jednání. Základem pro trestní oznámení TI byla zjištění redaktorů pořadu Reportéři ČT a expertů TI, která zazněla v reportáži odvysílané Českou televizí pod názvem „V kancléřově panství“. Reportáž se věnuje wellness penzionu v Osvětimanech, který Mynář postavil díky milionům korun z veřejných dotací, a to jak státních, tak z Evropské unie.
Naopak bývalý kancléř Vratislav Mynář si byl vědom, že postup při získávání dotace by nemusel obstát, proto ji preventivně vrátil. Zda bylo toto jednání i trestné, stálo na vyhodnocení orgánů činných v trestním řízení. Závažnost a opodstatnění celé kauzy stvrzuje hned několik faktorů.
„Policie naše trestní oznámení neodložila v přípravném řízení, ale naopak bylo zahájeno trestní stíhání, jehož výsledkem byla následná obžaloba. Významným varováním byla i setrvalá a neúspěšná snaha tehdejšího prezidenta Miloše Zemana získat pro svého kancléře Mynáře beztrestnost, a to formou abolice. Pro ni ale potřeboval kontrasignaci premiéra Petra Fialy, který žádosti nevyhověl,“ vysvětluje David Kotora, výkonný ředitel TI.
ČT: Mynářova dotační kauza končí, státní zástupce nepodá odvolání proti osvobození exkancléře. pic.twitter.com/WPnUVosRTP
— ČT24 (@CT24zive) March 6, 2025
Co vše nám prozrazuje rozsudek?
Krajský trestní soud ve svém rozsudku došel k závěru, že skutek se sice stal, nicméně neměl znaky trestného činu. Soud podrobně popsal průběh získávání dotací na výstavbu ubytovacího zařízení u sjezdovky v Osvětimanech tak, jak jej popsali už v roce 2019 Reportéři ČT, na základě čehož TI přistoupila k podání trestního oznámení.
Státní zástupce obžalobu postavil pouze na novější evropské dotaci z roku 2009, která navazovala na předchozí třináctimilionovou dotaci od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), u níž i podle krajského soudu došlo k porušení dotačních podmínek.
Mynář byl viněn z toho, že v žádosti o druhou dotaci zamlčel důležité skutečnosti o první dotaci, které byly rozhodné pro její udělení nebo případnou přísnější kontrolu. Stejně jako v roce 2019 i nyní u krajského soudu uvedli zástupci dotačního orgánu, že tento nedostatek v žádosti považovaly za naprosto zásadní. K témuž závěru došel podle soudu i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který popsal, že zatajené informace v žádosti o dotaci musely být přímo Vratislavu Mynářovy známy.
Jak vypadá podnikání hradního kancléře v Osvětimanech? Černá stavba, úřad hrozí několikamilionovou pokutou. Reportérka Adéla Paclíková v rozhovoru na ČT24 k premiérovému dílu pořadu Reportéři ČT. Dívejte se dnes ve 21:50 na ČT 1 @ReporteriCT pic.twitter.com/0kGvbrbgNu
— Reportéři ČT (@ReporteriCT) February 11, 2019
I trestní soud považuje za prokázané, že Vratislav Mynář o předchozí dotaci na ubytovnu pro sportovce věděl a že údaj o předchozí dotaci v žádosti o navazující evropskou dotaci uveden nebyl. Klíčovým pro zprošťující rozsudek byl závěr posouzení soudu, jestli tento údaj uveden být musel. Soud totiž došel k závěru, že nastavené podmínky evropské dotace a pokyny k vyplnění žádosti byly nejednoznačné. Podle soudu tak nebyl tento postup Vratislava Mynáře trestným činem.
Trestní soud v klíčovém bodě vyšel především z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze srpna 2024, který rozhodoval o dotaci samotné na základě toho, že poskytovatel dotace (nyní již zaniklý ROP Střední Morava) požadoval po Mynářově společnosti její vrácení.
Platební výměr zrušilo na základě odvolání Ministerstvo financí, proti jeho rozhodnutí pak podal správní žalobu nejvyšší státní zástupce. Krajský soud dal zapravdu ROP Střední Morava a vymáhání dotace tím podpořil, načež tento přístup zvrátil NSS.
„Vratislav Mynář porušil podmínky jedné dotace, čímž si usnadnil cestu k druhé. Kdyby podmínky první dotace neporušil, těžko by se mu podařilo vědomě či nevědomě zamlčet v žádosti o druhou dotaci zásadní údaj. Ten v žádosti opravdu chyběl a poskytovatelé druhé dotace by museli být jasnovidci, aby na nedostatek přišli,” říká vedoucí právník TI Jan Dupák.
„Nicméně soudy v souladu se zásadami trestního řízení trvají bezpodmínečně na tom, aby byla odpovědnost za dotační podvod dovozena pouze v případech, kdy jsou pokyny pro žadatele zcela jasné a nevznikají žádné oprávněné pochybnosti o tom, jestli obžalovaný v roce 2009 mohl vědět, že je uvedení konkrétního údaje v žádosti zásadní či nikoliv,“ dodává.
Podle krajského soudu také nebyly vyvráceny svědecké výpovědi některých svědků, podle nichž se přímo obžalovaný Vratislav Mynář nezajímal o detaily dotační žádosti a její obsah nebo by dával konkrétní pokyny k zamlčení rozhodných skutečností. I kdyby tedy bylo uvedené jednání protiprávní, shledal by soud zavinění pouze ve formě vědomé nedbalosti, nikoliv úmyslu.
Okolnostmi využití původní dotace od MŠMT na výstavbu ubytovny pro sportovce se soud nezabýval. V této věci bylo vedeno trestní stíhání vůči Vratislavu Mynářovi a dřívějšímu starostovi Osvětiman Otakaru Berkovi (KSČM), ale bylo zastaveno z důvodu promlčení trestní odpovědnosti.
Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by Vratislav Mynář již od začátku projektu ubytovacího zařízení plánoval dotaci zneužít za účelem výstavby soukromého penzionu, proto se zabýval pouze samotnou evropskou dotací, u níž došel k uvedenému závěru.
Vrátí se dotace Vratislavu Mynářovi?
Výsledek trestního řízení podtrhuje skutečnost, že velká část zodpovědnosti leží na dotačních orgánech, aby přesně nadefinovaly všechny povinnosti žadatelů a vytvořily funkční mechanismy pro vymáhání částek čerpaných v rozporu s pravidly.
V současnosti je systém evropských dotací a jejich kontroly mnohem robustnější, než byl v roce 2009, nicméně vznikají pochybnosti o přiměřenosti administrativní zátěže, která je s tím spojená. Nabízí se také otázka, zda Vratislav Mynář nebude požadovat již vrácenou šestimilionovou dotaci zpět.
Mynář je definitivně bez viny. Státní zástupce se neodvolal proti verdiktu, který Mynáře zprostil obžaloby. Rozsudek je tedy pravomocný. Teď se čeká pouze na to, zda bude Mynář o vrácenou šestimilionovou dotaci opět usilovat. https://t.co/Tqy7RjF5QR
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) March 18, 2025
„Po soudních rozhodnutích v jeho prospěch může Mynář požadavek navrácení peněz z dotace zvažovat. Vrácení dotace bylo ale dříve účelově prezentováno jako zcela dobrovolné, což paradoxně může nyní ztížit její opětovné získání,“ vysvětlil před časem pro iRozhlas.cz Jan Dupák.
„V jeho důsledku byl platební výměr, na jehož základě měla společnost Clever Management dotaci původně vrátit, zrušen. Dotaci ale společnost vrátila už v dubnu 2023, kdy byl platební výměr ještě platný. A to zcela zjevně ve snaze zmírnit dopady trestního řízení proti Vratislavu Mynářovi,“ komentuje Jan Dupák složitost nastalé situace.
Projekty a kauzy: Miloš Zeman a jeho muži aneb Hrad s.r.o.
