Odborníci diskutovali na půdě Hospodářské komory ČR o regulaci umělé inteligence
V prostorách Hospodářské komory ČR se dnes uskutečnil kulatý stůl zaměřený na regulaci umělé inteligence (AI) a jejího legislativního rámce. Akce přilákala odborníky z různých oblastí, kteří debatovali o klíčových aspektech regulace AI v rámci Evropské unie a jejím přenesení na národní úroveň.
Evropská unie nedávno přijala legislativu známou jako AI Act, která stanovuje zásady pro bezpečné a etické využívání AI a zároveň ukládá členským státům povinnost přizpůsobit své právní předpisy evropským normám. Tento krok vyžaduje nejen legislativní úpravy, ale i vytvoření efektivního regulačního rámce, který zajistí konkurenceschopnost v oblasti AI.
Moderátorem kulatého stolu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, kterého doplnili odborníci v čele s náměstkem ministra průmyslu a obchodu ČR Janem Kavalírkem, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR Milenou Jabůrkovou, ředitelem prg.ai Janem Lukášem Kačenou, zástupcem České asociace umělé inteligence Lukášem Benzlem a ředitelem Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK, profesorem Janem Hajičem.
V průběhu diskuse se účastníci zaměřili na roli Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které bude klíčovým hráčem při implementaci evropských regulací do české legislativy, a na význam regulace pro budoucnost AI v České republice.
Podle diskutujících je zásadní, aby se české firmy aktivně podílely na tvorbě regulačního rámce. „Podnikatelé se musí zapojit do formulování národní pozice k regulaci umělé inteligence. Jejich hlas musí být slyšet i na evropské úrovni,“ uvedl náměstek Kavalírek. Zároveň informoval o přípravě specializovaného týmu na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který se bude věnovat problematice AI.
„Smyslem všech opatření by mělo být podpořit rozvoj AI a posílit naši pozici při využívání této technologie,“ dodal Zajíček. Podle něj je klíčové zapojit české výzkumníky a firmy do mezinárodního dění v oblasti AI, například prostřednictvím obranných projektů NATO.
S tím souhlasí i ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK, profesor Jan Hajič. „Řada klíčových technologií, které dnes využíváme v běžném životě, má svůj původ ve vojenském výzkumu,“ upozornil Hajič.
