Caritas CARES: Dávkový systém v Česku nutně potřebuje reformu
V posledních letech však systém sociálních dávek čelí řadě výzev jak v Česku, tak Evropě, proto je nutné se tímto tématem zabývat i na mezinárodní úrovni. Caritas Europa připravuje vydání celoevropské zprávy na téma minimálního příjmu, jejímž cílem bude mimo jiné zmapova silné a slabé stránky jednotlivých (evropských) systémů.
Ekonomická krize a tlak na úsporná opatření vedly k postupnému zpřísňování podmínek pro získání dávek. Tento trend je patrný nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Současné nastavení systému klade důraz na co nejrychlejší návrat příjemců dávek na trh práce, často však bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby. Takový přístup se ale nezřídka ukazuje jako problematický, jelikož nezohledňuje komplexní povahu sociálního vyloučení, a v důsledku může vést až k tomu, že se lidé do systému minimálního příjmu neustále vracejí.
Analýza současného stavu odhalila několik zásadních problémů. Jedním z nejvýraznějších je paradoxně nedostatečné čerpání dávek oprávněnými žadateli. Zatímco veřejná debata se často soustředí na údajné zneužívání dávek, realita je zcela opačná. Dávky čerpá jen malá část domácností, dle údajů se jedná okolo 6 %, přestože v souhrnu by nárok mělo mít až 29 % domácností. Například přídavek na dítě pobírala v roce 2023 jen čtvrtina oprávněných a příspěvek na bydlení čerpala pouze pětina domácností.
Tento stav je způsoben kombinací několika faktorů, mezi které patří již zmíněná celková složitost systému, administrativní náročnost žádostí a v neposlední řadě i přetrvávající společenské stigma s pobíráním dávek dosud spjaté.
Dalším palčivým problémem je nepružnost systému a pozdní výplaty dávek. Z praxe známe situace, kdy se výplaty zpozdily v řádu až několika měsíců, což příjemcům způsobilo vážné existenční problémy. Situace je do značné míry způsobena nedostatečným fungováním úřadů práce, potýkajících se s přetížeností, podstavem a neefektivními procesy. To vede k prodlevám ve vyřizování žádostí a nedostatečné podpoře klientů.
Připravovaná reforma systému sociálních dávek sice přináší některá pozitivní opatření, jako je zjednodušení systému sloučením čtyř dávek do jedné „superdávky“, nicméně obsahuje i řadu problematických aspektů, kdy hrozí, že už tak obtížnou životní situaci mnoha jedinců ještě zhorší.
Jedním z nejkritičtějších aspektů reformy je nedostatečná podpora lidí v oddlužení. Současný návrh nezohledňuje při výpočtu dávek příjmy po insolvenčních srážkách, což v praxi znamená, že lidé v oddlužení často nedosáhnou na adekvátní podporu. To může vést k prohlubování chudoby a k demotivaci řešit svou dluhovou situaci legální cestou. Charita Česká republika proto důrazně doporučuje, aby se při výpočtu dávek zohledňovaly příjmy po insolvenčních srážkách, což by mohlo významně zlepšit situaci lidí v insolvenci a motivovat je k řešení předluženosti.
Další problematickou oblastí je možné zhoršení dostupnosti bydlení. Navrhované normativy jsou v mnoha případech příliš nízké a nereflektují skutečnou situaci na trhu s bydlením. To může vést k tomu, že příjemci dávek nebudou schopni udržet si důstojné bydlení. Charita apeluje na to, aby byly normativy navázány na reálné tržní ceny nájmů a pravidelně aktualizovány.
Reforma také přináší změny v definici zranitelných osob, které mají nárok na vyšší podporu. Současný návrh však opomíjí některé důležité skupiny, jako jsou například lidé opouštějící ústavní péči nebo vězení. Charita navrhuje rozšířit definici zranitelných osob a zlepšit celkově podporu těmto jedincům, tak aby se předešlo jejich dalšímu vyloučení.
Zvláště znepokojující je návrh na podmínění dávek na děti pracovní aktivitou rodičů či školní docházkou. Tento přístup by mohl vést k trestání dětí za situaci, kterou nemohou ovlivnit, a prohlubovat tak mezigenerační chudobu. Charita důrazně doporučuje, aby dávky určené dětem nebyly podmiňovány faktory, které jsou mimo možnosti rodičů.
V neposlední řadě je třeba zmínit vysokou míru sankcí a obecně represivního přístupu, který reforma zavádí. Navrhované sankce, jako je vyřazení z evidence Úřadu práce již při prvním pochybení, jsou nepřiměřeně přísné a mohou vést k existenčním problémům celých rodin. Charita navrhuje zmírnit sankce a zavést více odstupňovaný systém postupných výstrah před razantním vyškrtnutím z evidence ÚP při prvním prohřešku.
Charita Česká republika vyzývá tvůrce politiky, aby pečlivě zvážili dopady navrhovaných změn a přehodnotili ty části reformy, které by mohly vést k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení. Cílem by mělo být vytvoření více vstřícného a funkčního systému sociální podpory, který by byl schopen skutečně pomoci lidem v nepříznivé situaci, a ideálně se i co nejdříve vrátit do pracovní aktivity.
Je třeba si uvědomit, že efektivní systém sociálních dávek není pouze otázkou ekonomiky, ale především otázkou lidské důstojnosti a sociální soudržnosti. Investice do spravedlivého a funkčního systému sociální podpory se společnosti mnohonásobně vrátí v podobě snížení sociálního napětí, prevence kriminality a celkového zlepšení kvality života všech občanů.
Apelujeme proto na zodpovědné politiky a úředníky, aby při přípravě reformy dávkového systému důsledně zohlednili připomínky odborné veřejnosti a organizací pracujících s lidmi v sociální nouzi. Jen tak můžeme dosáhnout skutečně efektivního a spravedlivého systému, který bude sloužit těm, kteří pomoc skutečně potřebují, a zároveň bude motivovat k aktivnímu řešení nepříznivé životní situace.
