„Sousedské dětské skupiny nejsou žádnou revolucí. V sousedním Německu existuje podobný model zvaný Tagesmutter, který si mezi rodinami získal oblibu. Jedná se o malou skupinu maximálně čtyř dětí, o které se pečuje v domácnosti poskytovatele, například rodiče na mateřské dovolené nebo babičky,“ vysvětluje Jana Bačíková, poslankyně a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku. Podle ní se jedná o užitečnou alternativu k běžným formám předškolní péče, která může podpořit zaměstnanost rodičů a ulehčit mnoha rodinám.
Občanští demokraté nicméně upozorňují, že přílišná regulace může být demotivující pro zájemce o tuto službu. „Zákon musí být přiměřený. Pokud nastavíme přehnané požadavky, jako je zbytečně vysoké sociální a zdravotní pojištění nebo příliš složitá administrativa, riskujeme, že se sousedské skupiny nestanou dostupným řešením, kterým mají být,“ říká expertka ODS pro sociální politiku a členka Občanské demokratické strany Kateřina Jurigová. Podle ODS mohou sousedské dětské skupiny představovat přínos i pro ženy v předdůchodovém věku nebo babičky, které obtížně hledají uplatnění na trhu práce. „Místo aby zůstávaly bez práce, mohou pomoci svému okolí, vydělat si a být aktivní,“ dodává Jurigová.
ODS již během příprav návrhu poukazovala na potřebu minimální regulace a přehledných rozpočtových nákladů. Zavedení sousedských dětských skupin je podle občanských demokratů správným krokem, ale nemůže nahradit širší prorodinnou politiku. Klíčové je, aby rodiny měly svobodu volby – ať už chtějí maminky pracovat, nebo zůstávat doma.
Novelu na svém prosincovém jednání schválili poslanci, odkud ještě zamíří do Senátu a k podpisu prezidenta. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak po legislativním procesu očekává platnost novely počínaje 1. květnem 2025.
