Připomněli jsme si justiční vraždu Milady Horákové. Je mementem doby, jež se může vrátit
Účastníci piety si společně připomněli 74. výročí popravy Milady Horákové, jedné z nejvýznamnějších osobností a obětí totalitního režimu.
Hrdelní trest, který komunistický soud uložil Miladě Horákové, tehdy vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se neúspěšně přimlouvali Winston Churchill či Albert Einstein. Proces vyvrcholil 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Milady Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a právník Oldřich Pecl. „Milada Horáková bojovala za vysoké mravní hodnoty a právo tyto hodnoty prosazovat a ctít i za cenu obětování vlastního života. Její příběh se stal mementem, které si musíme trvale připomínat, abychom nezapomněli, jak snadno mohou národ i jeho elity podlehnout vábení politické zločinecké organizace a jak lehce bez kritického myšlení uvěří propagandě, jež na základě vykonstruovaného procesu rozhodla o vraždě zcela nevinného člověka,“ pronesl ve svém projevu liberecký primátor Jaroslav Zámečník.
Zdůraznil, že komunistický režim přes 40 let ničil životy mnoha slušných a nevinných lidí. „Namísto slibu lepších zítřků přinesl devastaci společnosti, ponižování, ale především velkou lež, které vlivem propagandy uvěřily miliony lidí. Takový byl tehdy život v podrůčí Moskvy. Místo svobody projevu a ochrany lidských práv přišlo ponižování, šmírování a strach. Pro většinu mladých lidí je dnes prakticky nemožné představit si tu všudypřítomnou atmosféru zmaru. Je proto důležité pamatovat na to, že svoboda a demokracie, které jsme si vybojovali, nemusí trvat věčně. Stačí chvilka nepozornosti a přijdeme o ně.“
Hejtman libereckého kraje Martin Půta nadnesl smutná čísla spojená s komunistickou totalitou: 280 lidí bylo z politických důvodů popraveno, 374 lidských životů vyhaslo po zásahu kulkou při snaze překročit hranice, 4500 až 7000 občanů zemřelo v komunistických věznicích a lágrech, čtvrt milionu obžalovaných bylo odsouzeno z politických důvodů, až 300 tisíc obyvatel Československa emigrovalo. „To jsou čísla, na která nesmíme zapomínat a musíme si je připomínat především proto, aby se dějiny neopakovaly,“ pronesl hejtman Martin Půta.
Jan Šolc, někdejší pedagog naší univerzity, čestný občan Liberce a držitel Řádu Tomáše Garrigue Masaryka apeloval především na to, abychom v dnešní době šířících se lží a propagandy nezapomínali na kritické myšlení. „Je to přísné a důsledné přemýšlení o tom, mohu-li ten který názor obhájit, nebo mám-li se jej zříci.“
