Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky
Velká část takových záměrů způsobí sama o sobě nevratnou ztrátu luk nepřevyšující 0,1 ha, která je takto jednotlivě zanedbatelná. Dohromady jde však za posledních dvacet let už o 66,5 ha, tedy o plochu nejméně 95 fotbalových hřišť.
Proto Správa KRNAP eviduje úbytek lučních společenstev v tabulce, která je všem dostupná na našem webu (https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/natura-2000/postupna-ztrata-tradicne-obhospodarovanych-luk/) a ze které lze zjistit, jak na tom ta která krkonošská obec či město je.
Postupné ubývání luk se snaží řešit . Shrnuto jednou větou, koncepce stanovuje, jaká rozloha naturových [1] lučních stanovišť může být ukrojena na území každé krkonošské obce. Dokud není tato plocha překročena, může Správa KRNAP ve svých vyjádřeních k záměrům říct, že „lze vyloučit vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše.“ Jakmile by však došlo k překročení stanoveného limitu, musíme konstatovat, že „nelze vyloučit vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše.“ S realizací takových záměrů je pak velký problém.
říká odborný pracovník – botanik Správy KRNAP Stanislav Březina.
Příkladem velké změny je náhlé opuštění luk odsunutými hospodáři po druhé světové válce a s ním konec několik set let trvajícího tradičního vyváženého hospodaření. Příkladem nepatrných změn je pak právě rozsáhlá urbanizace krajiny a ukrajování luk rekreačními i rodinnými domy, penziony a ostatní zástavbou v posledních desetiletích.
Evidenci postupného ukrajování luk neprovádíme jen jako dokumentaci stavu. Když se blíže podíváme na souhrnná čísla aktualizovaná v těchto dnech o údaje ke konci roku 2023 (https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/natura-2000/), tak první dílčí tabulka ukazuje, jakou rozlohu luk v Krkonoších máme. Druhá zachycuje, kolik jich za poslední desítky let ubylo. Nejdůležitější však je ta třetí, která vychází ze dvou předešlých. Ukazuje, kolik z luk ještě lze zastavět, resp. kde již žádné další projekty povoleny nebudou.
říká Stanislav Březina. Přítomnost zvonku českého a dalších vysokohorských druhů rostlin z mnohých z nich činí unikát národní i evropské kategorie. Zároveň si uvědomujeme, že žijeme v poměrně hustě a tradičně obydleném území. Proto výstavbu „na zelené louce“ schválená metodika paušálně nezakazuje, ale zároveň stanovuje každé z krkonošských obcí maximální celkovou zastavěnou rozlohu luk. Ta je tím větší, čím více luk se na jejím území nachází. Zároveň je přísnější pro unikátní smilkové louky s vysokohorskými druhy rostlin než pro běžnější louky, které najdeme i mimo Krkonoše. Je také benevolentnější k zástavbě druhově ochuzených luk, než květnatých, pestrých porostů. Záleží čistě na dané obci, jakým způsobem tyto plochy v rámci územního plánování využije.
Omezení zástavby květnatých luk v Krkonoších se zavádělo od roku 2004, kdy se z Krkonoš stala evropsky významná lokalita – součást celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 – a z květnatých luk její předměty ochrany. Od roku 2011 pak platí jasně schválená metodika výpočtu záborů a jednoznačně nastavené limity.
Poznámka:
[1] Jde o luční společenstva, chráněná jako významné luční biotopy evropského významu v rámci evropsky významné lokality Krkonoše soustavy Natura 2000. Podrobnější informace na https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/natura-2000/
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap
Bližší informace:
Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP
tel.: 737 209 900, e-mail: [email protected], www.krnap.cz
