Být hotov znamená neustále být otevřen. Radim Palouš (listopadu 1924 Praha – 10. září 2015) Filosof, pedagog a komeniolog, absolvent FF UK, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy.
Humanitní a společenské vědy nepřestávají společnosti dokazovat, jakou pro ni mají cenu. Vědci a vědkyně z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na tom mají zásadní podíl díky své vědecké a pedagogické práci, kterou odvádí v podmínkách, které na ně kladou značné nároky, přesto ji odvádí se skvělými výsledky. Toho je také důkazem řada významných ocenění, která v průběhu roku převzalo mnoho osobností fakulty. Vybrali jsme pět z nich, abychom vám s nimi do nového roku popřáli vše dobré.
„Nedávej hladovému rybu, dej mu prut a nauč ho chytat ryby.“ Když dorazila vlna ukrajinských uprchlíků, nabídli jsme tisícům zdravotnic a zdravotníků, kteří mezi nimi byli, zdravotnickou češtinu jako prut na ryby, jako cestu, jak získat práci v českých nemocnicích. Těší nás, že díky tomu je nyní hodně rybářů, a ještě více rybářek.“
prof. Petr Čermák, Ústav románských studií, držitel Ceny Miloslava Petruska za učebnici Léčíme česky
„Poskytování humanitární pomoci uprchlíkům na Hlavním nádraží je způsobem, jak zajistit, že i oni budou mít šanci na lepší budoucnost, bez ohledu na to, odkud přišli, kam jdou a jakým způsobem se dostali do své současné situace. Zdánlivé maličkosti jako darované jídlo, voda nebo deka jsou pro uprchlíky zkušeností s lidskostí a solidaritou, kterou si s sebou na své cestě odnáší dál.„
Mlada Hošková, Katedra Blízkého východu, držitelka ceny Jana Palacha za iniciativu Hlavák
Mlada Hošková dokončovala své bakalářské studium, když ji stejně jako celou Evropu s překvapením zastihla masivní vlna uprchlic prchajících před válkou na Ukrajině. Rozhodla se v rámci iniciativy Hlavák pomáhat matkám s dětmi, které v zuboženém stavu proudily do haly Hlavního nádraží v Praze. Organizovala sekci dobrovolníků a dobrovolnic, jež se zaměřuje na pomoc uprchlíkům, především ze Sýrie, jejichž migrační vlna započala hned po doznění uprchlické krize z Ukrajiny.
Jazykovědná studia
„Zkoumání cizího jazyka na pozadí mateřštiny přináší poznatky, které při studiu cizího jazyka samotného unikají.“
prof. Libuše Dušková, Ústav anglického jazyka a didaktiky, držitelka Medaile Josefa Hlávky za mimořádný přínos české vědě a vzdělávání
“Na profesi historika umění je mimo jiné krásné, že vlastně máte něco jako stroj času. Ale může to mít i nebezpečné důsledky: já například když chodím městem, tak jako jiní lidé slyší hlasy, já vidím domy, které tam byly a nejsou nebo které tam i mohly být… Ale krásné to je, o to žádná.“
doc. Richard Biegel, Ústav pro dějiny umění, držitel Ceny Bedřicha Hrozného za monografii Město v bouři
Publikace historika umění se věnuje proměnám historického města od prvních velkoměstských zásahů po vyhlášení celého souměstí Pražskou památkovou rezervací. Text je doplněn o téměř tisícovku ilustrací – dobových plánů, projektů a fotografií, na nichž jsou zachyceny proměny jednotlivých budov, ulic a čtvrtí v 19. a 20. století.
Harmonie soužití
“Není možné se dokola chlácholit příběhy ‚úspěšně integrovaných‚ Romů. Zdůrazňování těchto ‚výjimek‘ utvrzuje pravidlo o Romech jako údajně přirozeně ‚neintegrova(tel)ných‘ a v boji proti nerovnému postavení Romů přenáší odpovědnost z protiromského rasismu (jako jeho primární příčiny) na Romy samotné.”
dr. Jan Ort, Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií, držitel Ceny Růženy Vackové za monografii Facets of a Harmony: The Roma and Their Locatedness in Eastern Slovakia (česky vyšlo jako Harmonie soužití. Romové jako místní obyvatelé východního Slovenska)
