Vznik národní lidskoprávní instituce (NHRI) i zřízení dětského ombudsmana by ochranu lidských práv v Česku posílily, shodují se ombudsman i jeho zástupce
„Jsem rád, že i účastníci konference naléhavou potřebu NHRI a dětského ombudsmana zdůrazňovali. Doufám, že se po letech podaří tyto dvě instituce u nás zřídit. A věřím, že zákonodárci vytvoří podmínky pro jejich řádné fungování, ať už jde o odpovídající rozpočet nebo o dostatek pracovních míst pro odborníky, které budou tyto instituce k plnění nových úkolů potřebovat,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček. „Už dnes v rámci činnosti veřejného ochránce práv řešíme i dětské podněty, dohlížíme na rovné zacházení či práva lidí omezených na osobní svobodě a v neposlední řadě monitorujeme práva lidí s postižením. Jako NHRI, potažmo dětský ombudsman, bychom mohli náš záběr znatelně rozšířit,“ dodal.
Zopakoval, že veřejný ochránce práv se v současnosti může zabývat lidskými právy pouze v některých oblastech. NHRI naproti tomu monitorují situaci lidských práv v celé šíři. Zohledňují při tom názory různých skupin ve společnosti. Upozorňují na systémové problémy a doporučují, jak by je bylo možné řešit. Nezávisle hodnotí každou aktivitu státu z pohledu lidských práv a odbornými názory tak pomáhají státu při jejich prosazování. Nedílnou součástí práce NHRI je i osvěta a diskuze o významu lidských práv v každodenním životě.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm ve svém vystoupení zdůraznil mezinárodní aspekt lidských práv: „Přál bych si, abychom na odůvodněné právní názory mezinárodních orgánů nehleděli tak, jako že nám Evropa něco vnucuje, a protože nám to vnucuje, musíme se tomu bránit. Měli bychom vůči této jurisprudenci čili právní moudrosti zaujmout pozitivní, a nikoli negativní nastavení mysli. Tato právní řešení totiž vznikají za naší účasti, třeba skrze obhajobu v právním řízení před Evropským soudem pro lidská práva nebo Evropským výborem pro sociální práva,“ uzavřel Schorm.
- Co je to národní lidskoprávní instituce (NHRI) a proč ji v Česku potřebujeme?
