Produkce ryb za rok 2022 v Kraji Vysočina
Na Vysočině, stejně jako v celé České republice, má ve výlovu našich ryb jednoznačně nejvyšší zastoupení kapr, a to až 90 %. Kapr se začal v našich zemích chovat v 11. až 12. století. O čtyři sta let později se však pro svoji dobrou životnost, rychlý růst a v neposlední řadě i kvůli striktním postním pravidlům, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů, značně rozšířil. To vedlo k budování rybníků a vznik nového hospodářského odvětví – rybníkářství. Jen v Kraji Vysočina je rybníků, rybníčků a vodních nádrží téměř 9 tisíc.
V Kraji Vysočina se také nachází více než 160 sportovních rybářských revírů s celkovou výměrou přesahující 2 tisíce hektarů. Asi jedna třetina z nich je revírů pstruhových, tedy vhodných pro rybí obsádku tvořenou zejména pstruhy potočními či duhovými, siveny nebo lipany. Ostatní revíry jsou mimopstruhové, kde se daří hlavně kaprům, línům, cejnům, amurům, ale také dravým rybám, jako jsou štiky, sumci nebo candáti.
Například v rybářských revírech Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří převážně na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce ulovili sportovní rybáři celkem více než 130 tisíc kusů ryb o celkové hmotnosti přes 200 tun. Od vody si odnesli 58 tisíc kaprů o hmotnosti téměř 167 tun, téměř 9 tisíc cejnů, přes 12 tisíc pstruhů duhových, 2 500 pstruhů obecných, candátů, línů nebo štik, přes tisíc okounů, ale také např. přes 500 úhořů a 230 sumců. Kapr pak tvořil více než 80 % hmotnosti všech v revírech ulovených ryb a jeho průměrná váha dosáhla 2,9 kg.
„Rybníky mají nezastupitelný význam v chovu ryb určených pro trh. Vedle produkce mají však i další významné funkce. Kromě krajinotvorné hodnoty poskytují životní podmínky řadě chráněných druhů rostlin i živočichů, zadržují vodu v krajině a plní i protipovodňovou funkci.“ uvádí Pavel Hájek.
http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=4120255&id_org=450008
