Proč bez čichu jídlo nechutná: ORL klinika zkoumá smysly, které bereme jako samozřejmost
Čich a chuť jsou mnohem těsněji propojené, než si většina z nás uvědomuje. ORL klinika Pardubické nemocnice se vedle péče o pacienty intenzivně věnuje také výzkumu těchto smyslů ve spolupráci s Univerzitou Pardubice. Přednosta kliniky Jan Vodička vysvětluje, proč při rýmě jídlo „nemá chuť“, jak může čich nenápadně zmizet po nemoci či úrazu, zda se dá znovu natrénovat a proč věda oficiálně uznala umami jako pátou chuť.
Čich a chuť jsou nerozlučně propojené
Vedle klinické péče se ORL klinika Pardubické nemocnice intenzivně věnuje také výzkumu čichu a chuti ve spolupráci s pardubickou univerzitou. Podle přednosty Jana Vodičky si většina lidí neuvědomuje, jak zásadní roli čich hraje při vnímání chuti. „Při polykání jídla nám právě čich řekne, jestli potravina není zkažená, a proto když máme rýmu, máme pocit, že jídlo nemá chuť,“ vysvětluje.
Poruchy čichu mohou vznikat po virových infekcích, včetně covidu-19, po úrazech hlavy nebo při chronických zánětech nosní sliznice a nosních polypech. Zatímco porucha chuti bývá často přechodná, čich může zůstat postižen dlouhodobě. „Typické je, že pacient uklouzne, udeří se do zátylku, je při vědomí, ale po několika dnech zjistí, že necítí,“ popisuje přednosta jednu z častých příčin.
Jednou z možností léčby je čichový trénink, který pacienti provádějí doma. Spočívá v pravidelném přičichávání ke čtyřem základním vůním – růži, citronu, eukalyptu a hřebíčku, a to ráno a večer po dobu několika měsíců. „Studie jasně ukazují, že trénink funguje, ale pacienti u něj často nevydrží déle než pár týdnů,“ říká Jan Vodička s tím, že klíčem k úspěchu je trpělivost, pravidelnost a dlouhodobost.
Umami jako pátá chuť a důkaz v podobě receptoru
Kromě sladké, slané, kyselé a hořké byla oficiálně uznána také chuť umami, často popisovaná jako masová nebo plná. Její zařazení mezi základní chutě bylo možné až po objevení specifického receptoru, který tuto chuť dokáže rozpoznat. „Nová chuť se neobjevuje pocitově, ale vědecky, a to ve chvíli, kdy pro ni najdeme konkrétní receptor, na který se váže,“ popisuje přednosta. Umami je podle něj typická zejména pro potraviny bohaté na glutamáty a její vnímání má původ především v asijské kuchyni, odkud se postupně dostala i do evropského stravování.
Schopnost rozlišit chuť umami potvrzuje, že chuťové vnímání není neměnné a že lidské smysly stále zkoumáme a lépe chápeme. Právě propojení chuťových receptorů s čichem pak vysvětluje, proč jídlo bez funkčního čichu ztrácí svou plnost a proč lidé s poruchou čichu často popisují, že jídlo „nemá chuť“, i když samotné chuťové buňky fungují.
Čich jako smysl spojený s pamětí a emocemi
Čich je přímo propojen s centry paměti a emocí v mozku, a proto dokáže během zlomku vteřiny vrátit člověka do dětství, připomenout konkrétní místo nebo vyvolat silný pocit bezpečí či neklidu. „Čich nás chrání, pomáhá nám rozpoznat zkažené potraviny nebo nebezpečí, ale má i silnou sociální a emoční funkci,“ uzavírá přednosta ORL kliniky Pardubické nemocnice Jan Vodička.
Celý rozhovor si můžete poslechnout nebo zhlédnout v podcastu Nemocnice Pardubického kraje V oranžovém křesle na všech platformách:
https://linktr.ee/nemocnice_pardubickeho_kraje
Nemocnice Pardubického kraje
