Literární večer v ukrajinském Lvově proběhl při svíčkách a v kabátech
V Lvově na Filozofické fakultě Lvovské národní univerzity Ivana Franka se 10. února konal literární večer, během něhož Petr Blažek přednášel o ukrajinském vydání knihy Živé pochodně v sovětském bloku a o politicky motivovaném sebeupálení v letech 1966–1989; tlumočil ho historik Radomyr Mokryk. Přednáška přiblížila nejznámější případy sebeupálení – Vasyla Makucha, Oleksy Hirnyka a Jana Palacha – a uvedla, že na Ukrajině šlo o upozornění na rusifikaci a diskriminaci Krymských Tatarů, zatímco v Československu na problém sovětské okupace. Diskuse se zaměřila na otázky účinnosti a etiky takových činů; Blažek neposkytl jednoduché odpovědi a ukázal ambivalentní náhled, včetně pohledů církevních autorit. Den předtím proběhl ve lvovském knihkupectví Je na třídě Svobody další literární večer s Blažkem a překladatelem knihy Radko Mokrykem, při němž byl představen výzkum mapující vznik knihy a pokrývající téměř celou střední a východní Evropu; atmosféru podpořily svíčky a teplo od kabátů kvůli výpadku elektřiny a diskuse se dotkla i konfliktu Rusko–Ukrajina a současné mezinárodní a české pomoci Ukrajině.
V úterý 10. února přednesl Petr Blažek, historik a badatel Ústavu pro studium totalitních režimů, přednášku na Filozofické fakultě Lvovské národní univerzity Ivana Franka v Ukrajině. Přednáška vycházela z ukrajinského vydání jeho knihy Živé pochodně v sovětském bloku: Politicky motivované sebeupálení v letech 1966–1989. Autorovi tlumočil historik Radomyr Mokryk, docent katedry teorie a dějin kultury na této univerzitě, který uvedenou knihu také do ukrajinštiny přeložil. Univerzita Ivana Franka v západoukrajinském Lvově, založená v roce 1608, je jedna z nejstarších univerzit na východ od Visly. Se svými 18 fakultami patří k největším na Ukrajině.
Akt sebeupálení představil Blažek jako nejradikálnější formu politického protestu, což platilo i pro „sovětský blok“ v poválečném období. Přiblížil nejznámější případy sebeupálení, konkrétně Vasyla Makucha, Oleksy Hirnyka a Jana Palacha. Na Ukrajině byly tyto protesty pokusem upozornit na problematiku rusifikace a diskriminace krymských Tatarů a v Československu na problém sovětské okupace. Sebeupálení, jako akt na hranici existenčního zoufalství a zároveň občanské odvahy, zůstává dodnes předmětem debat. Tak tomu bylo i na univerzitě Ivana Franka, kde studenti hledali v debatě odpovědi na otázky jako: Je tato forma protestu účinná? Je vhodná a etická z hlediska křesťanské etiky? Co motivuje lidi, kteří tuto formu protestu volí, a je politicky oprávněná? Blažek v diskusi neposkytl jednoduché odpovědi, ale přiblížil ambivalentní vnímání takových aktů například i církevními autoritami.
Literární večer na stejné téma – představení knihy Živé pochodně v sovětském bloku – , se uskutečnilo o den dříve i ve lvovském Knihkupectví Je na třídě Svobody. Autor Petr Blažek spolu s překladatelem knihy a historikem Radko Mokrykem uvedli autorův výzkum provázející vznik knihy zahrnující bádání pokrývající takřka celou střední a východní Evropu. Síla čtení a diskuse byla umocněna podmínkami v sále, kdy z důvodu výpadku elektřiny poskytovaly osvětlení svíčky a teplo vlastní kabáty. Pochopitelně se tak diskuse nemohla vyhnout ani otázkám rusko-ukrajinské války a současné mezinárodní a české pomoci Ukrajině.
AUTOR: PETR MACH
FOTO: ÚSTR / PETR MACH
https://www.ustrcr.cz/literarni-vecer-na-ukrajine-probehl-pri-svickach-a-v-kabatech
Ústav pro studium totalitních režimů ČR
