Absolvent PedF UK převzal Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty českých vysokých škol
Filip Vosáhlo, absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, převzal Cenu Josefa Hlávky za své přínosy v oblasti didaktiky matematiky a moderních způsobů výuky. Ocenění bylo předáno 16. listopadu 2025 na zámku Josefa Hlávky v Lužanech v rámci akcí Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Vosáhlo v rozhovoru zdůraznil význam objevné a aktivní výuky matematiky, která rozvíjí logické myšlení a dovednosti užitečné i mimo matematiku, a doporučil učitelům proměnit svou roli v průvodce podporujícího samostatné objevování.
U příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se každoročně konají akce Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových". Také letos byl program rozdělen mezi 16. a 17. listopad a zahrnoval předávání ocenění, pietní akt před Hlávkovou kolejí i tradiční slavnostní koncert v Betlémské kapli
Ocenění pro studenty a významné osobnosti
V neděli 16. listopadu 2025 byly na zámku Josefa Hlávky v Lužanech byly předány Medaile Josefa Hlávky určené významným osobnostem české vědy a umění a Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty českých vysokých škol a Akademie věd ČR.
Jedním z oceněných byl také Filip Vosáhlo, absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který se věnuje didaktice matematiky a moderním přístupům k výuce.
S naším absolventem jsme v souvislosti s oceněním připravili epizodu fakultního podcastu, kterou si můžete poslechnout na Spotify. V podcastu najdete mnoho zajímavých poznatků k moderní výuce matematiky. Vybíráme to nejzajímavější:
Moderátor: Proč by se měl o tyto přístupy (genetický princip, Hejného metoda) zajímat běžný učitel matematiky na střední škole?
Filip Vosáhlo: Je to výborný způsob, jak vést objevnou a aktivní výuku matematiky. Samozřejmě záleží na tom, na jaké škole učíte a jaké má výuka cíle. Pokud jde o prestižní gymnázium, kde velká část studentů míří na technické obory a potřebuje hlavně rychle a přesně zvládat náročné postupy, tam nemusí být pro takové metody tolik prostoru. Ale na většině středních škol, kde žáci matematiku často vnímají spíš jako nutnou povinnost a ptají se, k čemu vlastně bude, může být tento přístup velmi přínosný. Pomáhá jim rozvíjet logické a kauzální myšlení, schopnost argumentovat a formulovat své myšlenky — tedy dovednosti, které jsou užitečné i mimo matematiku.
Moderátor: Jak by se podle vás měla proměnit role učitele, který chce, aby žáci matematiku sami objevovali?
Filip Vosáhlo: Učitel nemůže hodinu plánovat jako přepis učebnice, kde jedna definice logicky následuje druhou. Měl by být spíše scénáristou, který vytváří situace umožňující žákům něco samostatně objevit. Úkolem učitele je pak takovou práci vhodně směrovat otázkami a nakonec ji odborně „učesat“, protože žákovské nápady bývají sice velmi dobré, ale často ne úplně přesné. Učitel se také musí připravit na určitou míru nepředvídatelnosti — když necháte žáky zkoumat a experimentovat, hodina se může vyvíjet jinak, než jste plánovali.
Moderátor: Jaká by byla vaše základní rada pro učitele, který chce s prvky objevování začít?
Filip Vosáhlo: Základ je položit si před každým tématem otázku: Proč to učím? K čemu to žákům bude? Je dobré, aby na to učitel znal odpověď, ideálně ji žákům sdělil — nebo je nechal, aby část odpovědi objevili sami. Je také důležité vyhnout se situacím, kdy čekáte jednu jedinou správnou odpověď. V objevné výuce je cenné i částečně správné či netradiční řešení. Otevírá to prostor pro diskusi a skutečné porozumění.
Pedagogická fakulta UK
