Za 5 let vzrostl počet předepsaných antibiotik o 800 tisíc balení

Světová zdravotnická organizace označuje antibiotickou rezistenci za jednu z deseti nejvážnějších zdravotních hrozeb současnosti. Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci (18.–24. listopadu), jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“.

„Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce. Rezistence bakterií vůči antibiotikům není problémem pouze zdravotnictví – dotýká se celé společnosti. Týká se pacientů, lékařů, ale také zemědělství a potravinářského průmyslu. Zodpovědné nakládání s antibiotiky je zásadní, pokud chceme, aby si zachovala svou účinnost i pro budoucí generace,“ říká MUDr. Zuzana Elbertová, vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP ČR, a dodává: „V České republice jsou v posledních letech na vzestupu například infekce dýchacích cest (zápal plic) a infekce močových cest vyvolané rezistentními kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae.“

Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí, tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocněních, jako je běžné nachlazení nebo chřipka.

Všeobecná zdravotní pojišťovna vloni zaplatila 5,7 milionu balení antibiotik, před pěti lety to bylo o 800 tisíc méně. Rostly také náklady VZP, kdy v roce 2020 na úhradách za antibakteriální léčiva zaplatila 794 milionů korun, vloni pak 1,02 miliardy Kč. Za prvních osm měsíců letošního roku už počet balení přesáhl 3,33 milionu kusů.

Počty balení a úhrada za antibakteriální léčiva hrazená klientům VZP

Jak uvádí Státní zdravotní ústav, podle posledních dat roste v celé Evropské unii počet lidí infikovaných rezistentními bakteriemi a antibiotická rezistence tak významně ohrožuje veřejné zdraví. A podle výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik si více než desetina Čechů doma schovává antibiotika, která aktuálně nevyužívají. Ve většině případů si je pacienti nechali po předchozí léčbě s tím, že je možná někdy v budoucnu využijí.

Pro Českou republiku doporučuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 9 %.

Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci (18.- 24. listopadu), jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“. Podle Světové zdravotnické organizace nastává antimikrobiální rezistence, když mikroorganismy (bakterie, viry, houby, paraziti) mění své vlastnosti tak, že přestávají reagovat na léky, které dříve účinkovaly. To ztěžuje léčbu infekcí a zvyšuje riziko šíření, závažnosti onemocnění a úmrtí.

V Evropě kvůli antibiotické rezistenci zemře přibližně 35 tisíc lidí ročně. V roce 2020 v České republice zemřelo zhruba 500 osob v důsledku infekce rezistentní na antibiotika, což je o 40 více úmrtí, než byl počet obětí dopravních nehod ve stejném roce. Valné shromáždění OSN si v roce 2024 stanovilo cíl snížit počet úmrtí kvůli lékové rezistenci o 10 % do roku 2030 a také redukovat používán antibiotik v zemědělství a potravinářství.

Základní doporučení k užívání antibiotik:

• Neužívat antibiotika bez doporučení lékaře
• Vždy dokončit předepsanou léčbu
• Nepoužité léčivo vraťte do lékárny
• Dbát na prevenci infekcí (hygiena, očkování, zdravý životní styl)
• Respektovat pokyny, rady lékařů a odborníků

Viktorie Plívová
tisková mluvčí