Na Slovensku se narodil první novodobý pratur. Oba rodiče pocházejí z České republiky
První mládě zpětně šlechtěného pratura se narodilo ve slovenském archeoparku Bošáca. Oba jeho rodiče přitom pocházejí z České republiky z chovů ochranářské společnosti Česká krajina.
Býka pro slovenský chov poskytla expozice Živá voda z obce Modrá u Velehradu, která se slovenskými partnery rovněž domluvila zřízení chovu na Slovensku. Samice pochází z rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Obě zvířata jsou nepříbuzná, pocházejí z různých genetických linií českého chovu.
„Pratuří samička z Bošáce je prvním novodobým praturem narozeným na Slovensku. Jsme rádi, že jsme společně s obcí Modrá mohli přispět k zavedení jeho chovu u našich sousedů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci milovickou rezervaci velkých kopytníků.
Pratur patřil k nejrozšířenějším druhům velkých savců na Zemi. Vyskytoval se nejenom v celé Evropě, ale také v severní Africe a v Asii až po Korejský poloostrov. V osadách pravěkých lovců byly kosti praturů zhruba stejně časté jako kosti jelenů. I takto rozšířený druh dokázal člověk vyhubit a v roce 1627 při pokusu o záchranný chov uhynul poslední v oboře nedaleko polského města Jaktorów. Pratur byl předkem veškerého domácího skotu. Nizozemští vědci ve spolupráci s Nadací Tauros se od roku 2008 pokoušejí o vzkříšení vyhynulého druhu a křížením 6 primitivních plemen skotu z různých částí Evropy vyšlechtit zvíře, které bude vzhledem, zbarvením a chováním odpovídat vyhubenému živočichovi.
Součástí tohoto záchranného chovu je od roku 2015 také stádo zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. To bylo první v celé střední a východní Evropě. Jeho přírůstky daly základ několika dalším chovům v České republice a od roku 2024 také prvnímu chovu na Slovensku.
Příběh záchrany vyhynulého druhu inspiroval nedávno popularizátory vědy k sepsání dětské knihy Pratuří pohádky, která pro malé čtenáře přibližuje zábavnou formou některé kapitoly z návratu těchto mohutných tvorů do české přírody.
Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace PPF, Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, JRD, CTP, Nadace O, Nadační fond rodiny Malých, Accace, Nadace Tipsport, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, DARRÉ, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Printwell, Delta Light Czech, LaNiche, Payton Legal, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Foto: Archeopark Bošáca
Česká krajina
