Viceprezident Signalu: Chat Control je špionážní software. Gregorová se shodla s odborníky na škodlivosti návrhu

Podle Ashy Allen, ředitelky evropského Centra pro demokracii a technologie, existuje hned několik důvodů, proč je návrh nelegální. „Dokonce i právníci Rady EU, kterým se posílají všechny návrhy ke kontrole, zda nepodlamují evropské právo, řekli, že toto je protizákonný návrh,“ uvedla Allen s tím, že podobně smýšlí také soud.

„Evropský soud pro lidská práva naprosto jasně potvrdil, že jakákoliv řešení, která oslabují šifrování a vytvářejí zadní vrátka, aby úřadům činným v trestním řízení usnadnila přístup k zašifrovaným komunikacím v kontextu trestního vyšetřování, porušují právo na soukromý život podle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech pro všechny uživatele,“ připomněla. Podle ní návrh porušuje také nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nebo třeba zásadu proporcionality.

Podle Carmely Troncoso, která vede Laboratoř bezpečnosti a ochrany soukromí na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne, povedou systémy k vysokému počtu chybně nahlášeného obsahu. „Ty detektory jsou velmi nespolehlivé a dají se obejít. Proto budou potřeba tisíce lidí napříč Evropou, kteří to budou muset kontrolovat. Náklady budou extrémně vysoké a nepůjdou snížit, protože bude muset být na druhé straně vždy člověk, který bude nahlášený obsah kontrolovat,“ řekla Troncoso, která je jednou z téměř 700 signatářek a signatářů otevřeného dopisu adresovaného evropským zákonodárcům.

Europoslankyně Markéta Gregorová zároveň dodala, že ohromné finanční prostředky bude stát také ukládání dat všech 450 milionů obyvatel Evropy. Další miliardy eur zaplatí daňoví poplatníci za samotnou implementaci zákona.

Signal: Překračujeme Rubikon

Podle viceprezidenta pro strategii a globální záležitosti společnosti Signal Udbhava Tiwariho bude existovat jenom pár firem na světě, které budou umět detektory vyrobit. „Bude tam velký problém ohledně transparence, nebudeme vědět, jak systém vůbec funguje. Oni se budou muset zpovídat pouze úřadům a veřejnost nebude mít šanci to nijak ovlivnit. Bude tady systém, který bude na vašem zařízení a bude všechno skenovat a zjišťovat, zda je to legální. Až na tu poslední část, je to přesně, jak funguje špionážní software,“ řekl Tiwari.

Viceprezident Signalu také zopakoval předchozí varování o ukončení provozu svých služeb v Evropě. „Pro Signal to představuje existenční katastrofické riziko pro poskytování našich služeb v EU. Velmi jednoduše: Skenování obsahu před jeho zašifrováním popírá samotný smysl šifrování. Pokud musí být všechno, co odešlete, předem zkontrolováno – na Signalu tedy skenováno vaším zařízením, aby se určilo, zda je to legální, nebo nelegální – věříme, že tím překračujeme Rubikon a dostáváme se k efektivnímu zločinu myšlenky. Protože to, co je nám cenzurováno, je fakt, že jste tento názor vůbec zastávali,“ řekl.

Podle Ashy Allen by do sledování spadaly všechny platformy, které nabízejí šifrovanou komunikaci. „Kontrolováni by museli být všichni uživatelé, a to bez ohledu na to, zda něco provedli nebo jsou podezřelí. Hromadné detekční příkazy by navíc vydával koordinační úřad, a nikoliv soud, což naprosto zásadně podlamuje fungování právního státu,“ přiblížila. Ve své pozici se to podle ní snažil napravit Evropský parlament. Konec Chat Controlu do ní prosadili v listopadu 2023 pirátští europoslanci.

Občané to mohou zastavit

O dalším osudu návrhu budou hlasovat ministři na zasedání Rady EU 14. října. Právě jejich hlasování se snaží občanským tlakem ovlivnit dánský aktivista Joachim, který založil iniciativu Fight Chat Control. „Jak se ukázalo, tak lidé si opravdu váží svého práva na soukromí. A já myslím, že právo na soukromí je jeden ze stavebních kamenů evropské demokracie. Proto to tak promlouvá k lidem,“ uvedl. Podle Gregorové jeho tlak opravdu funguje. Sama ho pochválila za to, že dokázal aktivovat tisíce lidí, kteří posílají emaily politikům po celé Evropě. Jí samotné přišlo asi 5000 e-mailů.

„To, že se ozývají samotní občané, napravuje tu rovnováhu. Vidím členské země, které díky tomu změnily názor, anebo země, kde se kvůli tlaku občanů začaly zvyšovat jejich obavy – jako například Itálie. Musíme si uvědomit, že tato legislativa by ovlivnila všechny v Evropě, a vzalo by nám to některá naše nejzákladnější lidská práva, a to navždycky. Teď je právě ten čas, kdy se musíme ozvat, protože věřím, že to stále můžeme zastavit,“ uzavřel Joachim.

Evropská komise návrh představila v květnu 2022. Jejím cílem je ochránit děti před sexuálním zneužívání online. Podle odborníků ale návrh tomuto cíli významně nepomůže.