Větší bezpečí pro Emila. Na místních silnicích chybí důležitá značka. Petice to chce změnit
Ochránci přírody upozorňují na nebezpečí srážek aut s losy na českých silnicích, kde zatím chybí dopravní značka „Pozor los!“, běžná například ve Skandinávii či Polsku. Losi, kteří ztuhnou při setkání s vozidlem, představují vážné riziko pro sebe i řidiče, přičemž v Česku pravidelně dochází k úmrtím těchto zvířat. Petice bezpeciproemila.cz proto volá po zavedení této varovné značky, která by mohla zachránit životy nejen losů, ale i lidí.
Stovky kilometrů několika zeměmi Evropy překonal ve zdraví los Emil, který byl po odchycení v Rakousku vypuštěn na Šumavě. Paradoxně právě v Česku mu hrozí větší nebezpečí, než v jiných zemích. Na místních silnicích totiž chybí důležitá dopravní značka „Pozor los!“, který varuje řidiče před výskytem tohoto mohutného zvířete. Její zavedení nyní podporuje petice bezpeciproemila.cz
„Losi reagují na setkání s automobilem na vozovce jinak, než většina ostatních lesních zvířat. Nesnaží se co nejrychleji utéct ze silnice. Naopak ztuhnou a zůstanou stát na místě na svých vysokých nohách. V přírodě se tak brání napadení šelmami. Při setkání s jedoucím automobilem však tato strategie selhává a představuje smrtelné ohrožení pro losa i pro osádku automobilu,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která se ve spolupráce s vědci věnuje záchraně české populace losa evropského.
Los může vážit až pět set kilogramů. Při své výšce se obvykle skácí předním sklem do kabiny vozu a následky podobných nehod bývají často fatální. Právě kvůli vysokém počtu nehod na silnicích s vážnými následky bývají v některých částech světa losi považováni za nebezpečnější zvíře, než například medvědi.
Značka „Pozor los!“ je obvyklá ve Švédsku, Norsku, Finsku nebo Kanadě, řidiči se sní setkat se s ní mohou setkat také v Polsku. V Česku její zavedení navrhli ochránci přírody ve spolupráci s vědci již v roce 2015. Ministerstvo dopravy ji však neschválilo. Od té doby na českých silnicích zahynulo několik dalších losů. Právě proto nyní vznikla petice bezpeciproemila.cz , který by měla zajistit bezpečí nejen pro tuto losí celebritu, ale i pro další, bezejmenné losy žijící v Česku.
Los evropský je největší jelenovitý savec žijící na českém území. Dospělý samec váží přibližně 220 až 450 kilogramů, délka jeho těla je 2 až 3 metry. Dosahuje výšky v kohoutku 180 až 235 centimetrů. Losi se mnohdy pohybují na podmáčených a bažinatých půdách. Dobře plavou, jejich paroží dosahuje hmotnosti až 20 kilogramů. I když je pro losy typické lopatovité paroží, losí býci v české populaci mají nejčastěji paroží bidlovitého typu.
Losi byli na území dnešní České republiky vyhubeni mezi 12. a 15. stoletím. Někteří autoři ale uvádějí jako rok ulovení posledního losa na našem území letopočet 1570. Důvodem vyhlazení české populace losů byly v historických dobách hlavně nadměrný lov, ale i další změny způsobené člověkem v krajině, jako změny vegetace či fragmentace prostředí. Další příčinou byly i změny klimatu.
Ve druhé polovině 20. století se však losi začali do českých lesů vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Do 80. let minulého století se k nám losi šířili ve třech migračních vlnách. Jejich populace dosáhla v roce 1980 podle tehdejších odhadů 30 až 50 kusů. Od 90. let začalo losů ubývat. Nejdříve vyhynuly tři menší populace na Bechyňsku, Táborsku a Nymbursku, v posledních letech bohužel s největší pravděpodobností vyhynula i dříve největší populace na Třeboňsku, kde se v roce 1973 narodilo první novodobé losí mládě v Česku.
I když letos česká veřejnost zaznamenala dva migrující losi, kromě Emila i mladého samce Lukáše na Královéhradecku, v posledních letech migrace losů z Polska spíše ustává. A to kvůli dostavbě dálnice Berlín-Lvov a dalších dálnic, které fragmentují migrační trasy losů. Podobně jako v Česku, také v Polsku na vhodných místech často chybí potřebné ekodukty, tedy bezpečné přechody pro zvířata.
Vybrané střety losů na silnicích a železnici v České republice:
1) Počátkem srpna 1974 byly pozorovány v Břežanech u Prahy dvě losice. Jedna z nich byla 3. ledna 1975 sražena vlakem.
2) Srážka s losicí, 9. ledna 1985 v úseku J. Hradec – Jarošov, sražena losice, která přežila a byla přemístěna do ohrady, kde se zotavila a byla puštěna zpět do volné přírody.
3) Srážka s losem, 28. září 1993 v těsné blízkosti Veselí nad Lužnicí ve směru na České Budějovice, los nepřežil.
4) Srážka s losem v ranních hodinách, 16. září 2003 u Přední Výtoně, los nepřežil, vypreparován a vystaven v NP Šumava na LS České Žleby.
5) Srážka s losicí, 8. dubna 2009 před 22hod. u Hodkovic nad Mohelkou, losice nepřežila.
6) Srážka s losicí, 29. září 2009 v noci u Českých Velenic, losice nepřežila.
7) Střet losa s vlakem 15. dubna 2015 mezi 04.00 – 05.00 hod byl sražen vlakem na trati České Velenice- České Budějovice, mladý samec, stáří 2-3 roky.
8) Dne 17. března 2017 kolem šesté hodiny ranní srazila řidička losí samici u Lipna, zvíře střet nepřežilo
9) Dne 18. června 2017 zahynula při přecházení silnice při srážce s autem losí samice u obce Studánky na Českokrumlovsku nedaleko hranic s Rakouskem
10) Dne 17.9.2018 srazila dodávka mladého losa o váze odhadem přes 350 kilogramůl, zvíře uhynulo.
11) 20. srpna 2021 srazilo auto v Ostravě-Bartovicích losí samici. Nehoda se stala asi 500 metrů od místa, kde se stejná nehoda stala i v roce 2018.
Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace PPF, Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, JRD, CTP, Nadace O, Nadační fond rodiny Malých, Accace, Nadace Tipsport, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, DARRÉ, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Printwell, Delta Light Czech, LaNiche, Payton Legal, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Nová značka „Pozor los!“ může zachránit životy ohroženým živočichům, ale i řidičům
