Sdělení, jak je v případě SVJ řešena otázka poskytování státního příspěvku na energie
Distributoři elektřiny a plynu nemají ve svých systémech žádné informace o domácnostech, které mají podružná měřidla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), informaci poskytnutou dne 15. prosince 2022 na žádost, týkající se sdělení, jak je v případě SVJ řešena otázka poskytování státního příspěvku na energie
Ministerstvo po posouzení žádostí poskytlo žadatelce podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona následující sdělení sekce energetiky:
Zmiňujete, že vaše SVJ má jedno registrované odběrné místo u operátora trhu, a tedy jednu smlouvu o dodávce elektřiny. Jelikož má toto SVJ přidělené IČO, lze z toho usoudit, že má sjednanou distribuční sazbu typu C určenou pro podnikatelský maloodběr, nikoliv sazbu typu D pro domácnosti.
Ministerstvo předložilo novelu energetického zákona, která zavádí tzv. úsporný tarif, a následně prováděcí právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energii, jež stanovuje podmínky čerpání příspěvku na elektřinu pro období 1.10.2022–31.12.2022.
Vláda v nařízení vlády rozhodla o tom, že příspěvek na elektřinu dostanou pouze zákazníci v domácnosti, jejichž odběrná místa jsou k rozhodnému dni registrovaná v informačním systému operátora trhu a u kterých je pro poskytování služby distribuční soustavy k rozhodnému dni sjednaná distribuční sazba uvedená v příloze k nařízení vlády, tedy distribuční sazba typu D. Na maloodběr s distribuční sazbou C se tento příspěvek nevztahuje.
Distributoři elektřiny a plynu nemají ve svých systémech žádné informace o domácnostech, které mají podružná měřidla. Obecně lze konstatovat, že v případě podružných měřidel tyto domácnosti „šetří“ za distribuční poplatky v porovnání se situací, kdy mají fakturační měřidla přímo v bytech. Mohou tak ušetřit podle typu, místa zapojení a velikosti objektu v řádu stovek korun až jednotek tisíc korun na domácnost ročně. Dlouhodobě tak v součtu mohou dosáhnout vyšších úspor, než kolik je výše příplatku stanovená nařízením vlády pro definovanou kategorii zákazníků.
Pokud mají domácnosti podružná měřidla, nejsou zákazníky podle energetického zákona se všemi výhodami, které z toho plynou, např. nemají možnost měnit svého dodavatele nebo nepodléhají ochraně spotřebitele podle tohoto zákona. Je tedy v zájmu těchto domácností, aby se staly zákazníky podle energetického zákona.
